Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na trhu je falšovaná treska. Podílem svého masa rybu příliš nepřipomíná

Ryby, ilustrační fotografie
Ryby, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Společnost Makro musí okamžitě z trhu stáhnout závadnou šarži mražených aljašských tresek. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) totiž odhalila, že ve výrobku je místo 80 procent masa pouze 46,3 procenta a informace na obalu jsou tak lživé.

Milovníci ryb by nyní měli zbystřit. Na trhu se totiž podle zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce nachází mražená Aljašská treska, která s celkovým podílem svého masa rybu příliš nepřipomíná.

"Na obalu potraviny je mj. uvedeno: Hmotnost po dokapání 800g (pozn.: tj. obsah masa 80%). Laboratorní rozbor ale stanovil obsah masa ve výrobku jen na 46,3% hmotnosti potraviny," uvedl tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

"Informace na obalu tak byla zavádějící ohledně skutečného obsahu masa a SZPI nařídila kontrolované osobě, aby falšovanou šarži potraviny stáhla z nabídky," dodal.

Tento případ přitom není ojedinělý a počet falšovaných ryb z dovozu podle SZPI narůstá. V tomto případě je závadnou šarží Aljašská treska filety v balení 1 kilogram, s označením data minimální trvanlivosti do 24. 6. 2017, dovozce: Frigoexim s.r.o., Březinova cesta 136, Litoměřice, země původu: Čína.

Témata:  Ryby Státní zemědělské a potravinářské inspekce

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.