Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finanční politika Merkelové se mi líbí, říká ekonom Petr Gapko

Angela Merkelová Fotogalerie +2
Angela Merkelová
Foto: g7germany.de

Většina lidí v Česku, ale už i mnozí v Německu jí nemohou přijít na jméno. Angela Merkelová. Jenže ona si může dovolit vysokou hru. Má na to. Německu se nebývale daří. Nezadlužuje se. Naopak. „Finanční politika Merkelové se mi líbí. Státní rozpočet je vyrovnaný, některé rozpočty má Německo dokonce přebytkové. Měli bychom se tím inspirovat,“ říká v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI) hlavním ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.

Ve světle zasedání skupiny G7, která se potácí v nejistotách a obří zadluženosti velkých ekonomik, jde o slova, jdoucí tak trochu proti proudu. Podle něj by už veřejné rozpočty neměly žít na dluh. Domnívá se, že když státy uberou ve veřejných výdajích, tak ty budou tak jako tak nahrazeny privátními investicemi.

Gapko rozhodně není jediný český ekonom, komu se zadlužování států už nelíbí, ani to, že centrální banky vyrábějí stále další peníze. Také Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace uvedla v nedávném rozhovoru pro portál FAEI.cz že „obří dluhy ekonomik jsou na úkor útrat lidí, a že už brzdí reálný růst“.

Témata:  Angela Merkelová ekonomika

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.