Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finanční politika Merkelové se mi líbí, říká ekonom Petr Gapko

Angela Merkelová Fotogalerie +2
Angela Merkelová
Foto: g7germany.de

Většina lidí v Česku, ale už i mnozí v Německu jí nemohou přijít na jméno. Angela Merkelová. Jenže ona si může dovolit vysokou hru. Má na to. Německu se nebývale daří. Nezadlužuje se. Naopak. „Finanční politika Merkelové se mi líbí. Státní rozpočet je vyrovnaný, některé rozpočty má Německo dokonce přebytkové. Měli bychom se tím inspirovat,“ říká v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI) hlavním ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.

Ve světle zasedání skupiny G7, která se potácí v nejistotách a obří zadluženosti velkých ekonomik, jde o slova, jdoucí tak trochu proti proudu. Podle něj by už veřejné rozpočty neměly žít na dluh. Domnívá se, že když státy uberou ve veřejných výdajích, tak ty budou tak jako tak nahrazeny privátními investicemi.

Gapko rozhodně není jediný český ekonom, komu se zadlužování států už nelíbí, ani to, že centrální banky vyrábějí stále další peníze. Také Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace uvedla v nedávném rozhovoru pro portál FAEI.cz že „obří dluhy ekonomik jsou na úkor útrat lidí, a že už brzdí reálný růst“.

Témata:  Angela Merkelová ekonomika

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.