Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Srovnání cen benzínu a nafty v krajích

Srovnání cen benzínu a nafty v krajích

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ceny pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic v uplynulém týdnu mírně poklesly, benzín zlevnil o devět haléřů na 34,76 Kč za litr, cena nafty se snížila o sedm haléřů na 34,26 Kč za litr. Vyplývá to z pondělních údajů společnosti CCS.

„Příčinou byl pokles cen benzinu a nafty na burze v Rotterdamu. Výraznějšímu zlevnění nicméně bránila oslabující koruna a mírný růst distribučních marží,“ uvedl Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum. Průměrné ceny v Rotterdamu v uplynulém týdnu sice mírně poklesly, nicméně koruna vůči dolaru nadále oslabovala. „Výsledkem bude stagnace cen u našich čerpacích stanic,“ očekává Čermák.

Meziměsíčně zdražil Natural 95 v průměru o šest haléřů, nafta o dva haléře. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je nejprodávanější druh benzinu dražší o 3,73 Kč (12 %), nafta o 4,01 Kč (13,2 %). Nejlevnější benzin je k dostání v Jihočeském kraji (34,25 Kč), poslední místo stále patří jižní Moravě (35,21 Kč). Nejvíce klesly ceny v Karlovarském kraji (o 40 haléřů), naopak nejméně na Královéhradecku a Zlínsku (o jeden haléř). Také v případě nafty patří první místo Jihočeskému kraji (33,79 Kč), nejdražší je stejně jako u benzinu jižní Morava (34,81 Kč). Největší pokles cen zaznamenali motoristé v Ústeckém a Královéhradeckém kraji (o15 haléřů), nejmenší v Jihočeském kraji (o čtyři haléře). Průměrné ceny Naturalu 95 a nafty se vypočítávají z reprezentativního vzorku transakcí na karty CCS uskutečněných na všech terminálech na čerpacích stanicích v akceptační síti CCS v České republice, kterou k září 2010 tvořilo 2182 čerpacích stanic. Průměrné ceny se získávají jako podíly jednotkových cen za pohonné hmoty na všech terminálech v České republice, respektive v příslušném kraji, a celkového počtu terminálů. Hodnoty neovlivňuje využívanost čerpací stanice motoristy ani objem načerpaných pohonných hmot.

 

Pořadí krajů podle ceny benzinu Natural 95 (k 9. 9. 2011)

Poř.

Kraj

Cena (Kč/litr)

Týdenní změna (Kč)

1.

Jihočeský

34,25

+0,05

2.

Ústecký

34,43

-0,3

3.

Moravskoslezský

34,50

-0,19

4.

Karlovarský

34,58

-0,4

5.

Plzeňský

34,69

-0,1

6.

Středočeský

34,74

-0,19

7.

Olomoucký

34,76

+0,04

8.

Pardubický

34,85

-0,00

8.

Liberecký

34,85

+0,11

10.

Zlínský

34,87

-0,01

11.

Vysočina

34,89

-0,18

12.

Královéhradecký

34,91

-0,01

13.

Praha

34,97

-0,08

14.

Jihomoravský

35,21

-0,11

Pořadí krajů podle ceny nafty (k 9. 9. 2011)

Poř.

Kraj

Cena (Kč/litr)

Týdenní změna (Kč)

1.

Jihočeský

33,79

-0,04

2.

Moravskoslezský

33,94

+0,18

3.

Ústecký

34,05

-0,15

4.

Pardubický

34,10

-0,06

5.

Plzeňský

34,11

-0,08

6.

Královéhradecký

34,15

-0,15

7.

Olomoucký

34,18

-0,05

8.

Karlovarský

34,27

-0,09

8.

Středočeský

34,27

-0,08

10.

Liberecký

34,33

-0,05

11.

Zlínský

34,43

-0,05

12.

Vysočina

34,48

-0,1

13.

Praha

34,49

-0,1

14.

Jihomoravský

34,81

-0,06

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.