Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Svět čekají masivní protesty. Tentokrát kvůli odebírání dětí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ani islám, ani migrace. Tuto sobotu čekají svět protesty jiného rázu, a to proti odebírání dětí norským sociálním úřadem Barnevernet. Konat se budou v 56 městech ve 20 zemích celého světa.

V sobotu 16. dubna proběhnou zatím největší celosvětové protesty před budovami norských ambasád a konzulátů. Organizátoři ví o 56 městech ve 20 zemích světa, kde lidé vyjdou do ulic.

Protestovat se bude kromě Evropy také v USA, Kanadě, v Austrálii a na Novém Zélandu. Vysokou účast očekávají organizátoři zejména ve Vídni, kam v únoru letošního roku přišlo před norskou ambasádu vyjádřit svůj názor kolem tří tisíc lidí.

Hlavním iniciátorem protestů je Rumusko a křesťanská komunita podporující norsko-rumunskou rodinu Bodnariových. Barnevernet této rodině na podzim loňského roku odebral 5 dětí, včetně plně kojeného tříměsíčního miminka, a děti následně rozdělil do několika různých pěstounských rodin. Důvodem byly podle lidoveckého europoslance Tomáše zdechovského obavy z křesťanské výchovy v rodině a obvinění z příliš přísných trestů. 

Před několika ale dny soud rozhodnul o vrácení nejmladšího syna Ezekiela a povolil rodičům setkání s dvěma staršími syny dvakrát týdně po dvou hodinách. S dcerami se rodiče smí od začátku března vídat pouze hodinu 1x za 14 dní. Rodina Bodnariových od začátku odmítla přistoupit na podmínky Barnevernu.

Česi se zúčastní netradičně

Přímo v Norsku se bude protestovat na pěti místech. "Rozhodně nejzajímavější bude demonstrace ve Strynu, které se zúčastní i Bodnariovi. Dále zde budou s kompletní dokumentací a osobní účastí rodičů představeny nové případy, kdy Barnevern zakročil bezdůvodně a v rozporu se základními právy dětí a rodin," informuje server EuroZprávy.cz jeden z hlavních zastácnů rodiny Michalákových, která má s norskou sociální službou podobné zkušenosti, Tomáš Zdechovský, který se v průběhu demonstrace spojí s jejími organizátory prostřednictvím Skypu z České republiky.

Praha se narozdíl od minula protestů aktivně neúčastní. Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových a jeho podporovatelé se plně soustředí na přípravu odvolacího soudu, ve kterém se bude Eva Michaláková snažit zvrátit rozhodnutí o ztrátě rodičovských práv k oběma synům, odůvodněné medializací kauzy, a o nucené adopci mladšího syna.

Cílem podle europoslance zůstává návrat Denise a Davida do péče rodiny. Na konkrétní termín soudu rodina čeká od září loňského roku. Všechny žádosti o kontakt s dětmi úředníci podle Zdechovského navzdory mezinárodnímu tlaku pod různými záminkami neumožnili. Členové Petičního výboru se proto v těchto dnech obracejí na norskou ministryni pro děti a sociální rovnost Solveig Horne s žádostí o prošetření případu dětí Michalákových.

Protesty proti porušování práv probíhají od začátku roku a budou pokračovat i během jarních a letních měsíců. Celkem se na podporu postižených rodin sešlo podle europoslance již více než 70 tisíc lidí. 

Témata:  Barnevernet,  Norsko,  demonstrace

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.