Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Svět čekají masivní protesty. Tentokrát kvůli odebírání dětí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ani islám, ani migrace. Tuto sobotu čekají svět protesty jiného rázu, a to proti odebírání dětí norským sociálním úřadem Barnevernet. Konat se budou v 56 městech ve 20 zemích celého světa.

V sobotu 16. dubna proběhnou zatím největší celosvětové protesty před budovami norských ambasád a konzulátů. Organizátoři ví o 56 městech ve 20 zemích světa, kde lidé vyjdou do ulic.

Protestovat se bude kromě Evropy také v USA, Kanadě, v Austrálii a na Novém Zélandu. Vysokou účast očekávají organizátoři zejména ve Vídni, kam v únoru letošního roku přišlo před norskou ambasádu vyjádřit svůj názor kolem tří tisíc lidí.

Hlavním iniciátorem protestů je Rumusko a křesťanská komunita podporující norsko-rumunskou rodinu Bodnariových. Barnevernet této rodině na podzim loňského roku odebral 5 dětí, včetně plně kojeného tříměsíčního miminka, a děti následně rozdělil do několika různých pěstounských rodin. Důvodem byly podle lidoveckého europoslance Tomáše zdechovského obavy z křesťanské výchovy v rodině a obvinění z příliš přísných trestů. 

Před několika ale dny soud rozhodnul o vrácení nejmladšího syna Ezekiela a povolil rodičům setkání s dvěma staršími syny dvakrát týdně po dvou hodinách. S dcerami se rodiče smí od začátku března vídat pouze hodinu 1x za 14 dní. Rodina Bodnariových od začátku odmítla přistoupit na podmínky Barnevernu.

Česi se zúčastní netradičně

Přímo v Norsku se bude protestovat na pěti místech. "Rozhodně nejzajímavější bude demonstrace ve Strynu, které se zúčastní i Bodnariovi. Dále zde budou s kompletní dokumentací a osobní účastí rodičů představeny nové případy, kdy Barnevern zakročil bezdůvodně a v rozporu se základními právy dětí a rodin," informuje server EuroZprávy.cz jeden z hlavních zastácnů rodiny Michalákových, která má s norskou sociální službou podobné zkušenosti, Tomáš Zdechovský, který se v průběhu demonstrace spojí s jejími organizátory prostřednictvím Skypu z České republiky.

Praha se narozdíl od minula protestů aktivně neúčastní. Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových a jeho podporovatelé se plně soustředí na přípravu odvolacího soudu, ve kterém se bude Eva Michaláková snažit zvrátit rozhodnutí o ztrátě rodičovských práv k oběma synům, odůvodněné medializací kauzy, a o nucené adopci mladšího syna.

Cílem podle europoslance zůstává návrat Denise a Davida do péče rodiny. Na konkrétní termín soudu rodina čeká od září loňského roku. Všechny žádosti o kontakt s dětmi úředníci podle Zdechovského navzdory mezinárodnímu tlaku pod různými záminkami neumožnili. Členové Petičního výboru se proto v těchto dnech obracejí na norskou ministryni pro děti a sociální rovnost Solveig Horne s žádostí o prošetření případu dětí Michalákových.

Protesty proti porušování práv probíhají od začátku roku a budou pokračovat i během jarních a letních měsíců. Celkem se na podporu postižených rodin sešlo podle europoslance již více než 70 tisíc lidí. 

Témata:  Barnevernet Norsko demonstrace

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.