Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaké jsou nejčastější chyby u dotací na dům a na co si dát při žádosti pozor?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Se zvýšeným zájmem o dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám zároveň stoupá procento neúspěšných žadatelů. Na vině je často podcenění složitosti podmínek, ale i špatný výběr dodavatele technické přípravy projektové dokumentace. Jaké jsou nejčastější chyby a na co si dát při žádosti o dotaci pozor?

Nejčastějším problémem u zamítnutých dotací jsou formální nedostatky, například opomenutí některých povinných údajů v žádosti nebo chybějící povinné přílohy, jako je výpis z katastru nemovitostí či souhlasné prohlášení všech vlastníků. V odborném zhodnocení pak mnohdy chybí některé požadované části dokumentace nebo jsou chyby v hodnocení energetické náročnosti domu.

Termín nikdy nepočká

Samostatnou kapitolou je porušení časové lhůty, která je stanovena v každém kroku administrace žádosti o dotaci, od jejího podání až po doložení realizovaných opatření. Kvůli špatnému výpočtu lhůty dochází k opožděnému předložení požadovaných dokumentů a administrace žádosti může být z důvodu nesplnění podmínek ukončena. V rámci samotného postupu je třeba být připraven na jakékoliv doplnění či dotazy od poskytovatele dotace.

Odborníci na dvě věci

Ani v případě, že se žadatel o dotaci obrátí na odbornou pomoc, nemusí mít vyhráno. Potvrzuje to například příběh Hany K., která zadala přípravu dokumentace odborné firmě. K jejímu překvapení však žádost kvůli několika závažným chybám a nekompetentnosti zpracovatele nebyla akceptována a firma navíc odmítla převzít jakoukoliv zodpovědnost s tím, že jejím úkolem byla jen samotná příprava podkladů, nikoliv administrace žádosti. „Pokud se rozhodnete svěřit vyřízení žádosti specializované firmě, je nutné věnovat dostatečnou pozornost jejímu výběru a především smlouvě, ve které si přesně specifikujete, co je předmětem spolupráce a kdo nese jakou zodpovědnost," radí Luděk Lošťák ze společnosti Comfort Space.

Nesoulad v technické dokumentaci

Právě nedostatky v projektové dokumentaci a energetické části hodnocení současného a budoucího stavu budovy jsou častým důvodem pro zamítnutí dotace. „Jde zejména nezkušenost zpracovatelů projektové dokumentace a posouzení dosažitelnosti nové budoucí rekonstrukce v energetické úspoře. Stav objektu musí odpovídat skutečnosti jak před realizací, tak i po dokončení všech opatření. Klienti mnohdy hledí více na to, jak na projektové přípravě ušetřit a neuvědomují si že základem úspěchu podání žádosti je právě profesionální a komplexní zpracování podkladů, které zaručí žadateli dotace po dokončení na jeho účet,“ vysvětluje Luděk Lošťák ze společnosti Comfort Space.

Novostavba s nárokem na dotaci

Žadatelé také často spoléhají na marketingová hesla některých dodavatelů, jako je „Dům s nárokem na dotaci“. „Bez uzpůsobení typové projektové dokumentace konkrétnímu pozemku a umístění domu na něm, specifickým požadavkům žadatele na použité technologie, způsob vytápění či plánované využívání objektu jsou to jen plané sliby, které získání dotace rozhodně nezaručí," dodává Tomáš Veselý ze společnosti VEXTA, která se zabývá realizací dřevostaveb.

Témata:  zelená úsporám

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.