Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

RWE zdraží plyn pro domácnosti měsíčně o 80 korun

Zákazníkům RWE z řad domácností se od 1. listopadu 2011 zvýší konečné ceny zemního plynu v průměru o 5,2 procenta. Firma o tom v pátek informovala na svých webových stránkách.

Za zvýšení podle společnosti může prudké oslabení koruny vůči americkému dolaru. Kurz české měny k dolaru se za poslední měsíc propadl o jednu korunu a padesát haléřů. „Vzhledem k prudkému oslabení koruny se nám prodražuje nákup komodity, za kterou platíme v dolarech. Čekali jsme do poslední chvíle, jak se budou měnové kurzy vyvíjet, ale současný stav nás nutí ceny plynu mírně zvýšit,“ řekl člen představenstva RWE Transgas odpovědný za národní obchod Tomáš Varcop. Průměrné domácnosti, která využívá zemní plyn na vaření, ohřev vody a vytápění, vzrostou měsíční náklady na plyn o přibližně 80 korun. Zákazníci, kteří na zemním plynu pouze vaří, si měsíčně připlatí šest korun. RWE zároveň nabízí zákazníkům možnost se proti riziku zvýšení ceny zajistit, mohou uzavřít produkt s fixní cenou na dva roky.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.