Finanční majetek čechů se na osobu za deset let zdvojnásobil

S průměrným hrubým finančním majetkem na osobu ve výši 13 067 eur (cca 320 tisíc korun) je sice podle studie Allianz Česká republika středně bohatou zemí, ale spolu se Slovinskem a Estonskem patří ke třem nejbohatším zemím východní Evropy. V čele žebříčku nejbohatších zemí zůstává stejně jako vloni Švýcarsko, které také těží ze své silné měny. Za ním s určitým odstupem následují USA, Japonsko, Dánsko a Nizozemsko.

Ze zprávy, která analyzuje vývoj majetku a dluhů domácností v 50 zemích včetně České republiky, vyplývá, že celosvětový hrubý finanční majetek v roce 2010 vzrostl o 6,2 procent na 95 300 bilionů eur a překonal rekord z konce roku 2007. Přestože se tempo růstu majetku značně zpomalilo, na české domácnosti neměla finanční krize podle studie Allianz příliš velký dopad. Tento vývoj se však od celosvětových trendů liší. Všude ve světě, obzvláště pak v bohatších zemích, je totiž zřetelný trend směřující k "bezpečným aktivům". V celosvětovém investičním mixu ztratily od roku 2000 cenné papíry pět procent, zatímco bankovní vklady narostly o čtyři procenta. V České republice je nicméně podíl bankovních vkladů tradičně vysoký a na konci roku 2010 činil zhruba 60 procent. "I když postoj investorů, kteří tvrdí ‚počkáme a uvidíme‘ lze chápat, v prostředí, které je poznamenáno nejistotou na trzích, by toto chování mohlo ohrozit dlouhodobé hromadění majetku. S ohledem na vážné dopady demografických změn si střadatelé jednoduše nemohou dovolit hledat záchranu v investicích s nízkým rizikem a nízkým výnosem. V sázce je mnoho: úsilí k vyřešení současných krizí a obnovení důvěry mezi jednotlivými investory bude mít dalekosáhlé důsledky na způsoby spoření a dozvuky pocítí i následující generace," poznamenal hlavní ekonom společnosti Allianz Michael Heise. Za poslední tři roky zpomalil nejen růst majetku, ale také růst dluhů domácností. Následkem toho se zadluženost (dluhy domácností vyjádřené jako procento HDP) v České republice víceméně stabilizovala okolo 35 procent. Studie Allianz dále poukazuje na to, že v globálním měřítku je vývoj dosti podobný. Celosvětová zadluženost klesla od doby, kdy dosahovala nejvyšších hodnot na sklonku roku 2007 o 3,5 procenta na 67 procent. Nicméně tato čísla skrývají obrovské rozdíly mezi regiony, které jsou úzce spjaty s úrovní bohatství: zadluženost domácností je především problém bohatých zemí, kde v průměru dosahuje 88 procent. Naproti tomu zadluženost v nejchudších zemích je stále nízká, na úrovni 20 procent. Stejné rozdíly lze najít i ve východní Evropě, kde zadluženost v členských státech EU činí téměř 40 procent, zatímco průměr v ostatních zemích regionu dosahuje pouze 14 procent. Ani výrazný růst bohatství v roce 2010 nedokázal podle zprávy zakrýt skutečnost, že celková dynamika jeho růstu byla v posledních letech oslabená. Hrubý finanční majetek rostl od roku 2000 v průměru o 4,1 procenta ročně. Růst na osobu ve výši 3,2 procenta byl dokonce pomalejší. "V porovnání s růstem světové ekonomiky a inflací za stejné období je tento vývoj spíše zklamáním. Opakující se finanční krize a poklesy akciových trhů si vybraly svou daň u střadatelů," poznamenal Heise. Oslabený vývoj poznamenal především rozvinuté průmyslové země: Průměrný růst v nich byl mnohem pomalejší než celosvětový průměr a hrubý finanční majetek na osobu na konci roku 2010 se ocitl na nižších hodnotách, než před krizí. Naproti tomu hrubý finanční majetek v rozvíjejících se ekonomikách Asie, Latinské Ameriky a východní Evropy se za posledních deset let zvyšoval dvouciferným růstem. Ve východní Evropě rostl hrubý finanční majetek na osobu podle studie Allianz v průměru o 16,3 procent ročně a v posledním desetiletí šlo o nejrychleji rostoucí region na světě. Finanční krize však tento vývoj značně zpomalila. I přesto ale od konce roku 2007 vzrostl hrubý finanční majetek na osobu o 30 procent. Studie Allianz o světovém bohatství dále zdůrazňuje, že rozdíly mezi průměrným majetkem na osobu stále zůstávají ohromné. Za poslední desetiletí se navíc tento rozdíl zvýšil na téměř 90 tisíc eur. Stále více domácností z chudších zemí však dosáhlo na úroveň "světové" bohaté střední třídy, která je podle této zprávy definována jako domácnost s majetkem mezi 6 000 a 36 tisíci euro na osobu (150 tisíc až 900 tisíc korun). "Dnes je více než 300 milionů lidí z rozvíjejících se zemí členy světové bohaté střední třídy. Skutečnost, že více než polovina střední třídy na světě už nepochází ze ´starých´ průmyslových zemí, bude mít významné důsledky pro světové finanční trhy," doplnil Heise a dodal, že studie Allianz rovněž informuje o tom, že se stále více po celém světě rozprostírá i bohatá vyšší třída. V rozvíjejících se zemích už v současnosti žije zhruba deset procent těchto domácností.

Témata:  lidé