Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet osobních bankrotů se zvýšil

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

V září letošního roku bylo oproti předchozímu měsíci vyhlášeno méně bankrotů obchodních společností, naopak počet bankrotů živnostníků i osobních bankrotů vzrostl. Počet návrhů na bankrot obchodních společností se ve srovnání se srpnem snížil, zatímco počet návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů i počet návrhů na osobní bankrot se meziměsíčně zvýšil. Návrhů na bankrot obchodních společností bylo nejméně od ledna 2008. Vyplývá to z analýzy provedené z dat portálu www.informaceofirmach.cz obsahujícího údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky. Informuje Czech Credit Bureau.

V září letošního roku bylo vyhlášeno 82 bankrotů obchodních společností, což je o 7 méně než v srpnu. Návrhů na bankrot obchodních společností bylo 139, tedy o 10 méně než v předchozím měsíci. Bankrotů fyzických osob podnikatelů bylo v září vyhlášeno 645 (o 10 více než v srpnu), přičemž návrhů na ně bylo podáno 736 (o 46 více). „Od roku 2008 byl tak nízký počet návrhů na bankrot obchodních společností podán právě v lednu 2008. V případě návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů se jedná o druhý nejnižší počet v letošním roce,“ komentuje data Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau. Meziročně se počet bankrotů obchodních společností snížil o 22 %, zatímco u fyzických osob podnikatelů se zvýšil o 20 %. Po odpočtu oddlužení činil potom meziroční nárůst 14 %.

V září bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v Praze (32) a dále s odstupem v Moravskoslezském a Zlínském kraji (po 8 bankrotech). Naopak žádný bankrot nebyl vyhlášen v Karlovarském kraji a kraji Vysočina a pouze jeden byl vyhlášen v Ústeckém kraji. Meziročně se počet bankrotů obchodních společností snížil ve všech krajích s výjimkou Jihočeského (+ 42 %) a Karlovarského (+ 12 %). K největšímu poklesu došlo v Jihomoravském kraji a v kraji Vysočina (shodně – 35 %).

Živnostníci v září nejvíce bankrotovali v Moravskoslezském kraji (102), naopak nejméně bankrotů zaznamenali ve Zlínském kraji (24 bankrotů) a v kraji Vysočina (25). V období od října roku 2014 do září roku 2015 bylo nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (1 037 bankrotů) a ve Středočeském kraji (981 bankrotů). Nejméně to bylo v kraji Vysočina (288 bankrotů) a ve Zlínském kraji (310 bankrotů).

Osobní bankroty

V září bylo vyhlášeno 1 330 osobních bankrotů, tedy o 63 bankrotů více než v srpnu. Zvýšil se také počet podaných návrhů na osobní bankrot, na 1 562 návrhů (+ 182). Přesto jde o třetí nejnižší počet návrhů na osobní bankrot za jeden měsíc v letošním roce.

V posledních 12 měsících bylo vyhlášeno 16 818 osobních bankrotů, což je o 2 940 bankrotů méně než v předchozím období. Meziročně se počet osobních bankrotů snížil o 15 % a v průměru bylo za jeden měsíc vyhlášeno 1 402 osobních bankrotů. V období od října roku 2014 do září roku 2015 bylo podáno 20 340 návrhů na osobní bankrot, což je o 3 683 návrhů méně než v předchozím období.

Témata:  ekonomika bankrot

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.