Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropské události uplynulého týdne očima ekonoma

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Unijnímu dění v minulém týdnu zřejmě dominovala zastřešující řeč předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera, kterou přednesl před plénem Evropského parlamentu. Jeho projev o Stavu Unie byl zcela pádně zaměřen na dva bezkonkurenčně nejzásadnější problémy, s nimiž by se EU v následujícím období měla vypořádávat: na migrační krizi a na ekonomickou situaci v Řecku, informuje Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky.

Europoslanci na následujícím jednání podpořili krizové schéma pro přemístění uchazečů o azyl z Itálie, Řecka či Maďarska do dalších členských států a přivítali nové návrhy Evropské komise ohledně postupů v případě rostoucího počtu uprchlíků. Konkrétně pak Evropský parlament podpořil v nezávazném hlasování přechodná pravidla pro případ nouze, jež se týkají přemístění 40.000 uchazečů o azyl. V souvislosti s občasnou vyhroceností probíhající migrační vlny předseda Evropské komise vymezil oblasti zvýšené aktivity zahraniční politiky EU. Je nutné současně dodat, že souběžně s Junckerovým projevem, prioritně zaměřeným na migraci, došlo z německé strany k přechodnému zavedení hraničních kontrol na německých hranicích.

Dovršení Hospodářské a měnové unie (EMU)

Ke kontextu řešení řecké ekonomické situace předseda Juncker zmínil potřebu dovršit projekt Hospodářské a měnové unie (EMU), jehož plnohodnotná funkčnost by měla v budoucnu vést k natolik silnému a adekvátně vybavenému ekonomickému uskupení, schopného lépe čelit nástrahám ekonomické krize. Ve svém vystoupení provedl nástin politické vize budoucnosti EU a závěr svého projevu pragmaticky zaměřil na podobu pracovního programu Evropské komise v roce 2016.

Další kroky k vytvoření Unie kapitálových trhů (CMU)

Téma funkčního ekonomického systému a jemu odpovídající hospodářské politiky rezonovalo v minulém týdnu též v aktivitách komisařů Dombrovskise, Hilla a Moscoviciho. Komisař Jonathan Hill zveřejnil další kroky k vytvoření Unie kapitálových trhů (CMU), jejíž přínos by měly zaregistrovat též malé a střední podniky – do konce letošního roku by měla být vydána Zelená kniha CMU, ještě v průběhu tohoto měsíce pak Akční plán.

Intenzit ekonomických vztahů EU-Korea narůstá

Při příležitosti Summitu EU – Korea byla zveřejněna zajímavá statistika ohledně objemu i dynamiky vzájemné obchodní výměny. Intenzita vzájemných ekonomických vztahů velice narůstá (objem vývozů z EU do Koreje se za uplynulých 10 let více než zdvojnásobil) a jako celek má EU vůči Koreji výrazně kladnou obchodní bilanci (přes 4 mld. EUR), především zásluhou Německa, Itálie a Francie. Česká republika naopak patří mezi pět členských států EU, jež vykazují největší obchodní schodek s touto významnou asijskou ekonomikou (celkem více než 1,1 mld. EUR).

Témata:  Evropa,  ekonomika,  Petr Zahradník

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

5. října 2026 11:43

Poláci mají levnější benzín. Česko by za podobnou úlevu zaplatilo miliardy

Koukejte, Polsko má výrazně levnější pohonné hmoty. „Proč to nejde u nás?“ schizofrenně se táží často titíž lidé, kteří současně kritizují české zadlužování; Česko ovšem ne úlevu dává ani ne třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.