Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropské události uplynulého týdne očima ekonoma

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Unijnímu dění v minulém týdnu zřejmě dominovala zastřešující řeč předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera, kterou přednesl před plénem Evropského parlamentu. Jeho projev o Stavu Unie byl zcela pádně zaměřen na dva bezkonkurenčně nejzásadnější problémy, s nimiž by se EU v následujícím období měla vypořádávat: na migrační krizi a na ekonomickou situaci v Řecku, informuje Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky.

Europoslanci na následujícím jednání podpořili krizové schéma pro přemístění uchazečů o azyl z Itálie, Řecka či Maďarska do dalších členských států a přivítali nové návrhy Evropské komise ohledně postupů v případě rostoucího počtu uprchlíků. Konkrétně pak Evropský parlament podpořil v nezávazném hlasování přechodná pravidla pro případ nouze, jež se týkají přemístění 40.000 uchazečů o azyl. V souvislosti s občasnou vyhroceností probíhající migrační vlny předseda Evropské komise vymezil oblasti zvýšené aktivity zahraniční politiky EU. Je nutné současně dodat, že souběžně s Junckerovým projevem, prioritně zaměřeným na migraci, došlo z německé strany k přechodnému zavedení hraničních kontrol na německých hranicích.

Dovršení Hospodářské a měnové unie (EMU)

Ke kontextu řešení řecké ekonomické situace předseda Juncker zmínil potřebu dovršit projekt Hospodářské a měnové unie (EMU), jehož plnohodnotná funkčnost by měla v budoucnu vést k natolik silnému a adekvátně vybavenému ekonomickému uskupení, schopného lépe čelit nástrahám ekonomické krize. Ve svém vystoupení provedl nástin politické vize budoucnosti EU a závěr svého projevu pragmaticky zaměřil na podobu pracovního programu Evropské komise v roce 2016.

Další kroky k vytvoření Unie kapitálových trhů (CMU)

Téma funkčního ekonomického systému a jemu odpovídající hospodářské politiky rezonovalo v minulém týdnu též v aktivitách komisařů Dombrovskise, Hilla a Moscoviciho. Komisař Jonathan Hill zveřejnil další kroky k vytvoření Unie kapitálových trhů (CMU), jejíž přínos by měly zaregistrovat též malé a střední podniky – do konce letošního roku by měla být vydána Zelená kniha CMU, ještě v průběhu tohoto měsíce pak Akční plán.

Intenzit ekonomických vztahů EU-Korea narůstá

Při příležitosti Summitu EU – Korea byla zveřejněna zajímavá statistika ohledně objemu i dynamiky vzájemné obchodní výměny. Intenzita vzájemných ekonomických vztahů velice narůstá (objem vývozů z EU do Koreje se za uplynulých 10 let více než zdvojnásobil) a jako celek má EU vůči Koreji výrazně kladnou obchodní bilanci (přes 4 mld. EUR), především zásluhou Německa, Itálie a Francie. Česká republika naopak patří mezi pět členských států EU, jež vykazují největší obchodní schodek s touto významnou asijskou ekonomikou (celkem více než 1,1 mld. EUR).

Témata:  Evropa ekonomika Petr Zahradník

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.