Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sladíte medem? Tak si připravte peněženky. Ceny půjdou nahoru

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Ceny medu podle včelařů půjdou nahoru. Přestože letos bude medu dostatek, včelaři se chystají zdražit. Důvodem je nejen to, že mnozí přišli o včelstva, ale i fakt, že u nás je med nejlevnější ze všech okolních zemí. Připlatit si budeme muset asi tak 30 až 40 korun za kilo.

Po loňské špatné snůšce jsou včelaři letos spokojeni. Zároveň ale většina z nich tvrdí, že musí zdražit. "Někteří včelaři se tak trošku stydí nebo mají obavu z vyšší ceny medu. Nemůžou ale donekonečna prodávat med za 120 korun," tvrdí zlínský včelař Josef Okál.

Včelí mor loni a letos na jaře ve Zlínském kraji zdecimoval až pětinu včelstev. Navíc současné ceny podle včelařů neodpovídají vynaloženým nákladům, času a úsilí.

Za kilogramovou sklenici lesního medu tak zřejmě už brzy zaplatíme i o čtvrtinu víc. Bude to kolem 150 korun za kilogram, příští rok předpokládám, že by si med zasloužil cenu kolem 180 korun za kilo," říká včelař Jiří Kalenda.

Roční spotřeba medu je u nás zhruba půl kilogramu na osobu. Jestli tedy zdraží na očekávaných 180 korun, každý z nás si připlatí zhruba dvacetikorunu.

Témata:  potraviny

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.