Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Referendum o euru? Babišovi jde prý o něco jiného. Podívejte se

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že o zavedení eura v České republice by občané měli hlasovat v referendu. Hlasování o euru by rád spojil s volbami v roce 2017, výsledek referenda ale podle něj nemá být závazný. Českým politikům se ale jeho nápad příliš nelíbí.

Podle místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové je tento postoj snahou o populismus, ke kterému se hnutí ANO rádo alibisticky uchyluje. Uvedla to pro server EuroZprávy.cz s tím, že o přijetí eura jsme hlasovali v referendu před přistoupením do EU.

"Nyní bychom se měli zaměřit na věcnou diskuzi, jak ČR připravit co nejlépe ke vstupu do Eurozóny tak, aby to bylo výhodné jak pro občany, tak podnikatele, a jak tento vstup co nejlépe načasovat," dodala poslankyně.

Šéf občanských demokratů Petr Fiala upozornil, že ještě v lednu 2014 Andrej Babiš s eurem "neměl problém", ale dnes o něm chce vyhlašovat nezávazné referendum. "Nezávazné" je prý zřejmě proto, že sám dobře ví, jaký bude výsledek.

"Občané euro odmítnou, ale pan Babiš ho chce ve skutečnosti přijmout, protože vyhovuje jeho byznysovým zájmům. ODS dlouhodobě požaduje jednorázové, ale závazné referendum, jehož výsledek bude muset vláda respektovat. Máme konzistentní politiku a lepší řešení pro občany České republiky," podotkl v prohlášení Fiala.

Europoslanec za ODS Jan Zahradil podotkl, že ODS dlouhodobě poukazuje na nestabilitu eurozóny a problémy jednotné měny, v souladu s výrazně většinovým názorem české veřejnosti. "Včera se i Andrej Babiš zřejmě inspiroval usnesením sobotního Kongresu ODS, když náhle navrhl referendum o euru, ač ještě před časem o něm nechtěl slyšet. Na rozdíl od Babiše však ODS i nadále požaduje právně závazné referendum a vyjednání výjimky z povinnosti euro přijmout," dodal.

1. místopředseda Senátu za ODS Přemysl Sobotka je rád, že Babiš vyslovil stejnou myšlenku, kterou se občanští demokraté snaží už nějakou dobu prosadit. "Referendum o přijetí eura je nutné. Závazek z roku 2004 při našem vstupu do EU je sice platný, ale to byla jiná EU, dnes je referendum přirozeným požadavkem," uvedl pro EuroZprávy.cz senátor. "Ale když to říká pan Babiš, tak je to asi větší pravda, než když jsme to říkali my," dodal ironicky.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš tvrdí, že referendum je u klíčových rozhodnutí oprávněné. "Bude-li otázka na termín, není to opakování volby z roku 2003 při vstupu do EU a může být závazné," řekl serveru EuroZprávy.cz poslanec.

Rok 2017 je ale podle něj příliš brzký. "Je třeba nejprve řešit Řecko, popřípadě Španělsko a informační kampaň," dodal s tím, že za možný termín považuje až rok 2019.

Předseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD Jan Hamáček se domnívá, že "jediný důvod, proč chce Andrej Babiš referendum k Euru, se jmenuje volby 2017." Uvedl to na Twitteru.

Proti Babišovu plánu se postavil také místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. "Nezávazné referendum, jež nic nerozhodne, je vyhazování  peněz a alibismus. Do voleb má jít zodpovědná strana s názorem, zda euro ano, či ne. ANO ho zjevně nemá, jako na mnoho jiných témat," napsal Bartošek serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  EUR Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.