Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Referendum o euru? Babišovi jde prý o něco jiného. Podívejte se

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že o zavedení eura v České republice by občané měli hlasovat v referendu. Hlasování o euru by rád spojil s volbami v roce 2017, výsledek referenda ale podle něj nemá být závazný. Českým politikům se ale jeho nápad příliš nelíbí.

Podle místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové je tento postoj snahou o populismus, ke kterému se hnutí ANO rádo alibisticky uchyluje. Uvedla to pro server EuroZprávy.cz s tím, že o přijetí eura jsme hlasovali v referendu před přistoupením do EU.

"Nyní bychom se měli zaměřit na věcnou diskuzi, jak ČR připravit co nejlépe ke vstupu do Eurozóny tak, aby to bylo výhodné jak pro občany, tak podnikatele, a jak tento vstup co nejlépe načasovat," dodala poslankyně.

Šéf občanských demokratů Petr Fiala upozornil, že ještě v lednu 2014 Andrej Babiš s eurem "neměl problém", ale dnes o něm chce vyhlašovat nezávazné referendum. "Nezávazné" je prý zřejmě proto, že sám dobře ví, jaký bude výsledek.

"Občané euro odmítnou, ale pan Babiš ho chce ve skutečnosti přijmout, protože vyhovuje jeho byznysovým zájmům. ODS dlouhodobě požaduje jednorázové, ale závazné referendum, jehož výsledek bude muset vláda respektovat. Máme konzistentní politiku a lepší řešení pro občany České republiky," podotkl v prohlášení Fiala.

Europoslanec za ODS Jan Zahradil podotkl, že ODS dlouhodobě poukazuje na nestabilitu eurozóny a problémy jednotné měny, v souladu s výrazně většinovým názorem české veřejnosti. "Včera se i Andrej Babiš zřejmě inspiroval usnesením sobotního Kongresu ODS, když náhle navrhl referendum o euru, ač ještě před časem o něm nechtěl slyšet. Na rozdíl od Babiše však ODS i nadále požaduje právně závazné referendum a vyjednání výjimky z povinnosti euro přijmout," dodal.

1. místopředseda Senátu za ODS Přemysl Sobotka je rád, že Babiš vyslovil stejnou myšlenku, kterou se občanští demokraté snaží už nějakou dobu prosadit. "Referendum o přijetí eura je nutné. Závazek z roku 2004 při našem vstupu do EU je sice platný, ale to byla jiná EU, dnes je referendum přirozeným požadavkem," uvedl pro EuroZprávy.cz senátor. "Ale když to říká pan Babiš, tak je to asi větší pravda, než když jsme to říkali my," dodal ironicky.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš tvrdí, že referendum je u klíčových rozhodnutí oprávněné. "Bude-li otázka na termín, není to opakování volby z roku 2003 při vstupu do EU a může být závazné," řekl serveru EuroZprávy.cz poslanec.

Rok 2017 je ale podle něj příliš brzký. "Je třeba nejprve řešit Řecko, popřípadě Španělsko a informační kampaň," dodal s tím, že za možný termín považuje až rok 2019.

Předseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD Jan Hamáček se domnívá, že "jediný důvod, proč chce Andrej Babiš referendum k Euru, se jmenuje volby 2017." Uvedl to na Twitteru.

Proti Babišovu plánu se postavil také místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. "Nezávazné referendum, jež nic nerozhodne, je vyhazování  peněz a alibismus. Do voleb má jít zodpovědná strana s názorem, zda euro ano, či ne. ANO ho zjevně nemá, jako na mnoho jiných témat," napsal Bartošek serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  EUR Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.