Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chystá se další zvýšení minimální mzdy. O kolik?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Minimální mzda se v České republice počátkem roku zvýšila o 700 korun na 9 200 korun měsíčně a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová už chystá další navýšení. Podle serveru idnes.cz by to mohlo být o 500 až 700 korun za měsíc.

Navýšení minimální mzdy je jeden z cílů koaliční smlouvy a vláda loni přistoupila na zvýšení z 8 500 na 9 200 korun měsíčně. Podle Marksové se ale práce musí vyplatit, a proto na letošní rok podle serveru plánuje další navýšení zhruba o stejnou částku jako naposledy.

Další z jejích priorit je také zálohové výživné, které by vyplácel stát v případě, že jeden z rodičů výživné neplatí. To se ale nelíbí ministru financí Andreji Babišovi, který tvrdí, že v první řadě musí fungovat stát a byl by nerad, aby byly peníze zneužity. 

"Plošně si to určitě nemůžeme dovolit. Záměr byl, aby se to týkalo rodin do určité výše příjmů. Takový zákon je potřeba. Je v 17 zemích Evropské unie, nechci připustit, aby tady trpěly děti," cituje server Marksovou.

Témata:  CZK minimální mzda Michaela Marksová

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

Nesrovnalosti v účtech za energie: jak efektivně postupovat

Panu Chytrému má dodavatel elektřiny a plynu díky nízké spotřebě vrátit přeplatek velké částky. Nemile ho ale překvapilo, že mu i přes tyto úspory dodavatel zvýšil zálohy, a to dokonce dvojnásobně. Aby toho nebylo málo, dodavatel se zdráhá tento přeplatek vyplatit. Na tyto situace naštěstí zákon pamatuje, a to například prostřednictvím reklamace nebo započtení.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.