Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec pravicového ožebračování, raduje se Škromach

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Konečně končí léta ožebračování zaměstnanců, zaradoval se místopředseda Senátu Zdeněk Škromach na svém Facebooku. Je nadšený z toho, že vláda schválila navýšení minimální mzdy o 700 korun a chce v tom do budoucna pokračovat.

Vláda odsouhlasila přes odpor zaměstnavatelů zvýšení minimální mzdy z 8 500 Kč na 9 200 korun. Do budoucna chce v navyšování minimální mzdy pokračovat. Sociální demokracie například před volbami hovořila o tom, že chce v Česku dosáhnout v blízké době hranice 13 000 korun.

Zvýšení udělalo radost Zdeňku Škromachovi, současnému místopředsedovi Senátu za ČSSD. "Konečně po letech ožebračování zaměstnanců pravicovými vládami. A chce v tom pokračovat. Alespoň o 500 Kč každého půl roku. Abychom vyrovnali ten Kalouskův, Schwarzenbergův, Nečasův či Drábkův deficit," napsal na Facebooku.

Proti zvýšení minimální mzdy o 700 místo 500 korun se postavili zaměstnavatelé. Naopak odboráři na tripartitě návrh podpořili.

Témata:  CZK Zdeněk Škromach

Související

Aktuálně se děje

23. října 2025 11:37

Trump přitvrzuje: Ruský ropný byznys odstřižen od dolarů, dopad pocítí i české čerpací stanice

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Světové akcie se otřásají. Pražská burza ale překvapivě patří ke světové špičce

Akcie ve světě čelí nejhlubšímu týdennímu propadu od obchodního týdne, který končil letos 4. dubna. Přitom 2. dubna americký prezident Donald Trump oznámil konkrétní podobu svých takzvaných recipročních cel. Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit.