Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec pravicového ožebračování, raduje se Škromach

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Konečně končí léta ožebračování zaměstnanců, zaradoval se místopředseda Senátu Zdeněk Škromach na svém Facebooku. Je nadšený z toho, že vláda schválila navýšení minimální mzdy o 700 korun a chce v tom do budoucna pokračovat.

Vláda odsouhlasila přes odpor zaměstnavatelů zvýšení minimální mzdy z 8 500 Kč na 9 200 korun. Do budoucna chce v navyšování minimální mzdy pokračovat. Sociální demokracie například před volbami hovořila o tom, že chce v Česku dosáhnout v blízké době hranice 13 000 korun.

Zvýšení udělalo radost Zdeňku Škromachovi, současnému místopředsedovi Senátu za ČSSD. "Konečně po letech ožebračování zaměstnanců pravicovými vládami. A chce v tom pokračovat. Alespoň o 500 Kč každého půl roku. Abychom vyrovnali ten Kalouskův, Schwarzenbergův, Nečasův či Drábkův deficit," napsal na Facebooku.

Proti zvýšení minimální mzdy o 700 místo 500 korun se postavili zaměstnavatelé. Naopak odboráři na tripartitě návrh podpořili.

Témata:  CZK Zdeněk Škromach

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.