Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec pravicového ožebračování, raduje se Škromach

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Konečně končí léta ožebračování zaměstnanců, zaradoval se místopředseda Senátu Zdeněk Škromach na svém Facebooku. Je nadšený z toho, že vláda schválila navýšení minimální mzdy o 700 korun a chce v tom do budoucna pokračovat.

Vláda odsouhlasila přes odpor zaměstnavatelů zvýšení minimální mzdy z 8 500 Kč na 9 200 korun. Do budoucna chce v navyšování minimální mzdy pokračovat. Sociální demokracie například před volbami hovořila o tom, že chce v Česku dosáhnout v blízké době hranice 13 000 korun.

Zvýšení udělalo radost Zdeňku Škromachovi, současnému místopředsedovi Senátu za ČSSD. "Konečně po letech ožebračování zaměstnanců pravicovými vládami. A chce v tom pokračovat. Alespoň o 500 Kč každého půl roku. Abychom vyrovnali ten Kalouskův, Schwarzenbergův, Nečasův či Drábkův deficit," napsal na Facebooku.

Proti zvýšení minimální mzdy o 700 místo 500 korun se postavili zaměstnavatelé. Naopak odboráři na tripartitě návrh podpořili.

Témata:  CZK Zdeněk Škromach

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.