Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zdraží všem lidem nápad politiků teplo o balík? Zkuste hádat

Zdraží všem lidem nápad politiků teplo o balík? Zkuste hádat

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

České teplárny se obávají, že budou muset kvůli nové energetické politice státu začít po roce 2020 vyrábět teplo místo z hnědého uhlí ze zemního plynu. Tvrdí, že by kvůli tomu musely lidem vytápění výrazně zdražit.

Ministr průmyslu a obchodu se ale teplárny snaží uklidnit. Udělá prý maximum, aby se uhlím topilo co nejdéle.

Uhlí je pro Českou republiku strategickou surovinou a více než polovina veškerého tepla se vyrobí právě z něho. Šéfové velkých tepláren se teď obávají, že budou muset přejít na zemní plyn.

"My samozřejmě budeme dělat všechno proto, aby ty zhruba tři miliony českých občanů na centrálním zásobování teplem, které je vyráběno z hnědého uhlí, tuto možnost měli ještě významnou dobu," uklidňuje ministr průmyslu Jan Mládek.

Hnědé uhlí bychom podle odborníků neměli opouštět i proto, že to je jediná energetická surovina, kterou můžeme těžit u nás a nemusíme ji dovážet z ciziny.

Témata:  energetika Jan Mládek

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.