Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zdraží všem lidem nápad politiků teplo o balík? Zkuste hádat

Zdraží všem lidem nápad politiků teplo o balík? Zkuste hádat

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

České teplárny se obávají, že budou muset kvůli nové energetické politice státu začít po roce 2020 vyrábět teplo místo z hnědého uhlí ze zemního plynu. Tvrdí, že by kvůli tomu musely lidem vytápění výrazně zdražit.

Ministr průmyslu a obchodu se ale teplárny snaží uklidnit. Udělá prý maximum, aby se uhlím topilo co nejdéle.

Uhlí je pro Českou republiku strategickou surovinou a více než polovina veškerého tepla se vyrobí právě z něho. Šéfové velkých tepláren se teď obávají, že budou muset přejít na zemní plyn.

"My samozřejmě budeme dělat všechno proto, aby ty zhruba tři miliony českých občanů na centrálním zásobování teplem, které je vyráběno z hnědého uhlí, tuto možnost měli ještě významnou dobu," uklidňuje ministr průmyslu Jan Mládek.

Hnědé uhlí bychom podle odborníků neměli opouštět i proto, že to je jediná energetická surovina, kterou můžeme těžit u nás a nemusíme ji dovážet z ciziny.

Témata:  energetika Jan Mládek

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.