Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Potraviny v Česku zlevnily. Které nejvíce?

Potraviny v Česku zlevnily. Které nejvíce?

Foto: Pixmac

V obchodech s potravinami během uplynulých čtyř týdnů nejvíce zdražil chléb (+2,52 procenta), s cenou dolů však šla většina sledovaných potravin, nejvýrazněji konzumní brambory (-22,35 procenta). Vyplývá to z pátečních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V České republice ve sledovaném období mezi 12. červencem a 9. srpnem 2011 vzrostly ceny devíti z 26 sledovaných potravin, 16 jich naopak zlevnilo, cena minerální vody se nezměnila. Nejvýrazněji zdražil chléb, a to o 2,52 procenta. Kilogram se dá v tuzemsku pořídit v průměru za 22,75 Kč, přičemž nejlevnější chléb je k dostání v Ústeckém kraji (21,49 Kč/kg), naopak nejdražší v Královéhradeckém kraji (23,93 Kč/kg). Obchodníci zvyšovali ceny například také hovězího masa, vepřové pečeně, eidamské cihly či bílých jogurtů. Opačný cenový pohyb zaznamenali statistici u konzumních brambor, která v průměru zlevnily o 22,35 procenta na 9,97 Kč/kg. Cenově nejdostupnější brambory mají obchodníci v Ústeckém kraji (8,43 Kč/kg), naopak nejdražší je Středočeský kraj (1+,69 Kč/kg). Zlevnily však například také banány, rajská jablka, mrkev, cukr, těstoviny, pšeničná mouka, rostlinné máslo, vejce, mléko či kuchaná kuřata. V jednotlivých krajích se spotřebitelské ceny zjišťují u malého souboru prodejen. Uváděné ceny mají orientační charakter.

Témata:  potraviny

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.