Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Potraviny v Česku zlevnily. Které nejvíce?

Potraviny v Česku zlevnily. Které nejvíce?

Foto: Pixmac

V obchodech s potravinami během uplynulých čtyř týdnů nejvíce zdražil chléb (+2,52 procenta), s cenou dolů však šla většina sledovaných potravin, nejvýrazněji konzumní brambory (-22,35 procenta). Vyplývá to z pátečních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V České republice ve sledovaném období mezi 12. červencem a 9. srpnem 2011 vzrostly ceny devíti z 26 sledovaných potravin, 16 jich naopak zlevnilo, cena minerální vody se nezměnila. Nejvýrazněji zdražil chléb, a to o 2,52 procenta. Kilogram se dá v tuzemsku pořídit v průměru za 22,75 Kč, přičemž nejlevnější chléb je k dostání v Ústeckém kraji (21,49 Kč/kg), naopak nejdražší v Královéhradeckém kraji (23,93 Kč/kg). Obchodníci zvyšovali ceny například také hovězího masa, vepřové pečeně, eidamské cihly či bílých jogurtů. Opačný cenový pohyb zaznamenali statistici u konzumních brambor, která v průměru zlevnily o 22,35 procenta na 9,97 Kč/kg. Cenově nejdostupnější brambory mají obchodníci v Ústeckém kraji (8,43 Kč/kg), naopak nejdražší je Středočeský kraj (1+,69 Kč/kg). Zlevnily však například také banány, rajská jablka, mrkev, cukr, těstoviny, pšeničná mouka, rostlinné máslo, vejce, mléko či kuchaná kuřata. V jednotlivých krajích se spotřebitelské ceny zjišťují u malého souboru prodejen. Uváděné ceny mají orientační charakter.

Témata:  potraviny

Související

Aktuálně se děje

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.