Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Potraviny v Česku zlevnily. Které nejvíce?

Potraviny v Česku zlevnily. Které nejvíce?

Foto: Pixmac

V obchodech s potravinami během uplynulých čtyř týdnů nejvíce zdražil chléb (+2,52 procenta), s cenou dolů však šla většina sledovaných potravin, nejvýrazněji konzumní brambory (-22,35 procenta). Vyplývá to z pátečních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V České republice ve sledovaném období mezi 12. červencem a 9. srpnem 2011 vzrostly ceny devíti z 26 sledovaných potravin, 16 jich naopak zlevnilo, cena minerální vody se nezměnila. Nejvýrazněji zdražil chléb, a to o 2,52 procenta. Kilogram se dá v tuzemsku pořídit v průměru za 22,75 Kč, přičemž nejlevnější chléb je k dostání v Ústeckém kraji (21,49 Kč/kg), naopak nejdražší v Královéhradeckém kraji (23,93 Kč/kg). Obchodníci zvyšovali ceny například také hovězího masa, vepřové pečeně, eidamské cihly či bílých jogurtů. Opačný cenový pohyb zaznamenali statistici u konzumních brambor, která v průměru zlevnily o 22,35 procenta na 9,97 Kč/kg. Cenově nejdostupnější brambory mají obchodníci v Ústeckém kraji (8,43 Kč/kg), naopak nejdražší je Středočeský kraj (1+,69 Kč/kg). Zlevnily však například také banány, rajská jablka, mrkev, cukr, těstoviny, pšeničná mouka, rostlinné máslo, vejce, mléko či kuchaná kuřata. V jednotlivých krajích se spotřebitelské ceny zjišťují u malého souboru prodejen. Uváděné ceny mají orientační charakter.

Témata:  potraviny

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.