Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Potraviny v Česku zlevnily. Které nejvíce?

Potraviny v Česku zlevnily. Které nejvíce?

Foto: Pixmac

V obchodech s potravinami během uplynulých čtyř týdnů nejvíce zdražil chléb (+2,52 procenta), s cenou dolů však šla většina sledovaných potravin, nejvýrazněji konzumní brambory (-22,35 procenta). Vyplývá to z pátečních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V České republice ve sledovaném období mezi 12. červencem a 9. srpnem 2011 vzrostly ceny devíti z 26 sledovaných potravin, 16 jich naopak zlevnilo, cena minerální vody se nezměnila. Nejvýrazněji zdražil chléb, a to o 2,52 procenta. Kilogram se dá v tuzemsku pořídit v průměru za 22,75 Kč, přičemž nejlevnější chléb je k dostání v Ústeckém kraji (21,49 Kč/kg), naopak nejdražší v Královéhradeckém kraji (23,93 Kč/kg). Obchodníci zvyšovali ceny například také hovězího masa, vepřové pečeně, eidamské cihly či bílých jogurtů. Opačný cenový pohyb zaznamenali statistici u konzumních brambor, která v průměru zlevnily o 22,35 procenta na 9,97 Kč/kg. Cenově nejdostupnější brambory mají obchodníci v Ústeckém kraji (8,43 Kč/kg), naopak nejdražší je Středočeský kraj (1+,69 Kč/kg). Zlevnily však například také banány, rajská jablka, mrkev, cukr, těstoviny, pšeničná mouka, rostlinné máslo, vejce, mléko či kuchaná kuřata. V jednotlivých krajích se spotřebitelské ceny zjišťují u malého souboru prodejen. Uváděné ceny mají orientační charakter.

Témata:  potraviny

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.