Kde se peníze také rozkrádají ve velkém? Čtěte, co odhalil NKÚ

Kontroloři se zaměřili na to, jak byly poskytovány a čerpány peníze v letech 2007 až 2012 v rámci dvou programů. Zkontrolovali 33 akcí za 2,6 miliardy korun a nestačili se divit.

V mnoha případech totiž nelze zjistit, zda programy zabezpečují co nejvyšší efekt pro prevenci před povodněmi. U programu, který se zaměřuje na rybníky a vodní nádrže dokonce ukazatele zaměřené na počet chráněných obyvatel nebo rozsah ochráněného majetku chyběly úplně, takže nebude možné vyhodnotit, jestli byly peníze z hlediska prevence povodní proinvestovány skutečně efektivně.

U osmi z patnácti kontrolovaných akcí v tomto programu se zjistilo, že peníze šly na akce, které měly pro ochranu lidí a majetku minimální nebo nulový význam!

Při kontrole u příjemců dotací se například zjistilo, že se postupně vypustily tři z pěti lokalit, v nichž se měla protipovodňová ochrana budovat. Délka ochrany proti povodním se tak zkrátila oproti původnímu plánu o 21 procent, náklady ovšem naopak vzrostly o 12 procent!

Další hrubé chyby se zjistily ve smlouvách. Příjemci dotací nestanovili ve výběrových řízeních maximální možnou výši smluvních pokut či maximální délku záruční doby. Někteří uchazeči nabídli ve výběrovém řízení neopodstatněně vysoké smluvní pokuty nebo nepřiměřeně dlouhé záruční doby. Díky tomu získali tak vysoké bodové ohodnocení, že zakázku získali, i když nabídli vyšší cenu než ostatní uchazeči.

To se stalo například u akce „Lovosicko (Píšťany-Lovosice) – protipovodňová ochrana na Q100 na Labi – stavební část". Vybraný uchazeč nabídl o 47 milionů korun vyšší cenu než ten, který skončil na druhém místě, přesto zakázku získal, protože se zároveň v nabídce zavázal k šestinásobně vyšší smluvní pokutě než druhý v pořadí.

Témata:  NKÚ