Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Standard & Poor’s: Růst Eurozóny zpomaluje. Co je příčinou?

Standard & Poor’s: Růst Eurozóny zpomaluje. Co je příčinou?

Foto: DataLife

Tempo růstu ekonomiky eurozóny se ve druhém letošním čtvrtletí pravděpodobně zpomalilo, tento trend může pokračovat i ve druhé polovině letošního roku. Vyplývá to z nejnovější zprávy ratingové agentury Standard & Poor’s, kterou agentura zveřejnila ve středu.

Standard & Poor’s ve zprávě poukazuje na nejnovější červencové výsledky průzkumu společnosti Markit, které vyvolávají obavy o růst ekonomiky v eurozóně. Všechny tři indexy nákupních manažerů, tedy pro výrobní sektor, sektor služeb i složený index, totiž klesly. Právě ve službách a u složeného indexu šlo o nejnižší úrovně za 23 měsíců. Někteří analytici si ještě začátkem července mysleli, že příčinou zpomalení ekonomického růstu eurozóny ve druhém čtvrtletí je dáno dočasnými faktory, například vysokou inflací, nižší poptávkou v zahraničí a přerušením dodávek autokomponentů z Japonska po ničivém březnovém zemětřesení. Průzkum Evropské komise ale odhalil, že hospodářské problémy eurozóny mají mnohem hlubší kořeny. Podle Standard & Poor’s tomu nasvědčuje i zvětšování rozdílů mezi jednotlivými ekonomikami eurozóny. Evropský statistický úřad Eurostat by měl zveřejnit předběžný odhad růstu ekonomiky eurozóny za druhé čtvrtletí 16. srpna.

Témata:  ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.