Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak se chovat v době krize? Ekonom radí, do čeho investovat

V časech ekonomické recese je rozumné investovat do pozemků, nejvýhodněji se dá přitom včasný nákup zhodnotit tam, kde je k dispozici málo místa, tedy ve velkých městech. Proti tomu ceny nemovitostí v dobách krize klesají, vysvětlil v úterý ekonom Petr Ort z Bankovního institutu VŠ.

"Například cena čtverečního metru stavební parcely v Praze-Kunraticích se vyšplhala během pár let ze sedmi na deset tisíc korun," řekl Petr Ort. Dodal, že pokles cen nemovitostí se letos vůbec poprvé od roku 1996, kdy začal údaje analyzovat, vyskytl také v prémiových lokalitách, jako je například Praha 1 nebo Karlovy Vary.

Téměř úplně se podle jeho slov zastavily také developerské projekty výstavby rodinných domků kvůli nedostatku zákazníků. "Trh s domky tak dnes ve většině případů iniciují pouze změny v rodinách, zejména rozvody a úmrtí," vysvětlil situaci Ort.

Nejvýraznější propad cen zaznamenaly podle analýzy projekty individuálního bydlení z let 1992 až 1997, zejména v takzvaných satelitních městečkách, kde se tržní ceny v důsledku realitní krize propadly až o třicet procent. "Překvapivě však roste zájem o bydlení v donedávna vysmívaných a odsuzovaných panelácích," říká ekonom.

Do panelových bytů se přitom stěhují nejčastěji mladí příslušníci střední třídy a cizinci, pro něž je to obvykle přechodné řešení, než dosáhnou na bydlení podle vlastních představ. Atraktivitě paneláků ale přispěl také program revitalizace a zateplení. "Předpovědi, že se panelová sídliště postupně změní v ghetta pro sociálně slabší obyvatele, jako je tomu na Západě, se u nás nevyplnila," zakončil Petr Ort.

Témata:  investice krize

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.