Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Korupce na dalším ministerstvu?

Korupce na dalším ministerstvu?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Společnost Kverulant zmapovala ceny kancelářského tisku ve státní správě a našla černé díry, kde mizí zbytečně nejvíce peněz. Společnost za pomoc Nadačního fondu proti korupci hodlá podat trestní oznámení kvůli podezření z korupce.

Společnost si zažádala o informace o nákladech tisku dokumentů za poslední tři roky ve 22 institucích. Nejvíce plýtvající instituce jsou pražské. Jedná se o magistrát, Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI)

Plýtvání ve velkém rozsahu probíhá ve DFDI, kde jsou pořizovány podle Kverulanta předražené (dokonce pětkrát dražší než je cena na internetu) kopírky za miliony, ačkoli nejsou potřeba. Náklady na vytištění jedné stránky jsou tak extrémně vysoké. Přestože kvůli tomu už na SFDI byl odejit jeden manažer, Kverulant i tak podává trestní oznámení kvůli možné korupci. Společnost je totiž přesvědčena o tom, že o navýšenou cenu se podělili ti, kdo o nákupu rozhodovali.

„Problému jsme si vědomi. Já jsem z toho vyvodil personální dopady. Manažer odpovědný za provoz SFDI dostal výpověď. Zároveň jsem také zrušil všechny plánované nákupy. Původní výhled počítal s tím, že budeme každý rok kupovat jedno velkokapacitní zařízení. Historie opravit nejde, ta zařízení tady jsou a efekt na nákladovost tisku taky. Rozhodně to ale není až tak extrémní číslo, jaké vycházelo z prvotních kalkulací organizace Kverulant," uvádí současný ředitel SFDI Tomáš Čoček.

Na ministerstvu by zase mohli ročně ušetřit až tři miliony korun, tisknou totiž stranu za 2,23 korun, což značně převyšuje průměrnou cenu tisku ve státní správě. Ministerstvo však vysokou cenu tisku odůvodňuje používáním drahých strojů, jejichž obsluha je drahá, a drahým materiálem na vazbu dokumentů.

Tím, že ministerstvo nepořizuje nové stroje, by mělo ušetřit, neboť výdaje na obsluhu je zaručeně nižší než nákup nových kopírek. Kverulant však žádal o výdaje na nákup papíru a pochybení je tedy na straně ministerstva, které do nákladů započítalo i vazbu. Je tedy zvláštní, jestliže si za poskytnutí nesprávných dokumentů ministerstvo účtovalo 10 tisíc korun, což je nejvíce mezi 22 institucemi. Kverulant tak důvody uvedené ministerstvem považuje za pouhé výmluvy.

Na pražském magistrátu dochází k největšímu plýtvání. Za tisk zde ročně utratí 45 milionů korun, což je nejvíce ze všech institucí, které byly posuzovány. Tisk jedné stránky zde vyjde na 2,82 korun. Suma zbytečně vynaložená činí až 17,5 milionů korun.

„Jsme zvědaví, jak se magistrát k vítězství v naší soutěži o nejdražší tisk ve státní správě postaví. My jsme si kladli za cíl upozornit na největší plýtvání ve státní správě, co se týče tisku. Máme radost z toho, že na SFDI už přijali opatření, že vyhodili člověka, který byl za nákup zodpovědný, a doufáme, že něco podobného udělá i ministerstvo pro místní rozvoj. Doufáme, že také pražský magistrát se k tomu postaví čelem, nebude bagatelizovat naše zjištění a přijme opatření, která povedou k tisku za rozumné peníze," uvádí společnost Kverulant.

Témata:  korupce

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.