Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Platební morálku firem má zlepšit novela obchodního zákoníku

Platební morálku firem má zlepšit novela obchodního zákoníku

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Poslanci na své říjnové schůzi projednají novelu obchodního zákoníku, která chce zlepšit platební morálku firem. Nově určuje maximální dobu splatnosti na 60 dnů a stanoví sazbu z úroku z prodlení na minimálně osm procentních bodů nad sazbou centrální banky.

Předloha má zamezit běžnému nešvaru, že mnohé dodané zboží či služby jsou zaplaceny mnohem později, než bylo ujednáno. To komplikuje finanční řízení podniku a důsledkem je druhotná platební neschopnost dodavatelů zboží a služeb.

Zvýšení minimální úrokové sazby z prodlení plateb je zásadní změnou. Částka osm procentních bodů nad referenční sazbou je podle odborníků silný nástroj na to, aby se zaplatilo včas.

Norma dává rovněž povinnost nad rámec úroku z prodlení umožnit věřiteli vymáhat po dlužníku částku představující náklady na vymožení pohledávky v paušální výši. Stanovuje také maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb, která by neměla překročit 30 dnů.

Témata:  firmy

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.