Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Platební morálku firem má zlepšit novela obchodního zákoníku

Platební morálku firem má zlepšit novela obchodního zákoníku

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Poslanci na své říjnové schůzi projednají novelu obchodního zákoníku, která chce zlepšit platební morálku firem. Nově určuje maximální dobu splatnosti na 60 dnů a stanoví sazbu z úroku z prodlení na minimálně osm procentních bodů nad sazbou centrální banky.

Předloha má zamezit běžnému nešvaru, že mnohé dodané zboží či služby jsou zaplaceny mnohem později, než bylo ujednáno. To komplikuje finanční řízení podniku a důsledkem je druhotná platební neschopnost dodavatelů zboží a služeb.

Zvýšení minimální úrokové sazby z prodlení plateb je zásadní změnou. Částka osm procentních bodů nad referenční sazbou je podle odborníků silný nástroj na to, aby se zaplatilo včas.

Norma dává rovněž povinnost nad rámec úroku z prodlení umožnit věřiteli vymáhat po dlužníku částku představující náklady na vymožení pohledávky v paušální výši. Stanovuje také maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb, která by neměla překročit 30 dnů.

Témata:  firmy

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.