Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny pohonných hmot brzy zase porostou!

Ceny pohonných hmot brzy zase porostou!

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

U českých čerpacích stanic pokračoval v průběhu minulého týden mírný pokles cen pohonných hmot, benzín zlevnil o 18 haléřů na 38,03 koruny a cena nafty se snížila o 10 haléřů na 36,97 koruny za litr. Za zlevňováním stál pokles cen ropy v Rotterdamu, vyplývá to z pondělních statistik společnosti CCS.

"Nepříznivého vývoje jsme však byli svědky na měnových trzích, kde koruna oslabovala, což by se mělo v průběhu následujících dnů projevit negativně i u našich čerpacích stanic," odhaduje analytik společnosti Colosseum Petr Čermák. Podle jeho slov se pokles cen zastaví a benzín i nafta mohou opět mírně zdražit.Cena ropy Brent v průběhu minulého týdne mírně vzrostla. Výraznějšímu růstu bránily nepříznivé makroekonomické údaje přicházející ze světa, které naznačují další zpomalování globální ekonomiky. Dále pak zprávy o produkci kartelu OPEC. V září se objem dodávek pohyboval na úrovni 32 milionů barelů za den, což představuje téměř čtyřletý rekord.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.