Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Aero prodá Lukašenkovi výrobu letadel. Za 3,5 miliardy korun

Český výrobce letecké techniky Aero Vodochody je blízko ojedinělému obchodu. Chystá se prodat kompletní projekt vrtulového dopravního letounu pro osm pasažérů Ae 270 Bělorusku, informují v pondělním vydání Hospodářské noviny.

O podepsání kontraktu v hodnotě 3,5 miliardy korun se má rozhodnout do konce srpna. Informace Hospodářským novinám potvrdily Aero Vodochody i ministerstvo průmyslu a obchodu. Mezi dalšími zájemci jsou ale i čínské a ruské firmy. Ae 270 vyvinulo Aero Vodochody v devadesátých letech, vývoj tehdy vyšel na dvě miliardy korun. Do sériové výroby se však letoun nikdy nedostal. Aero tehdy registrovalo několik desítek vážných zájemců o koupi strojů, pro rentabilitu výroby však bylo nutné vyrábět stovky kusů. Projekt byl léta považován prakticky za mrtvý. Zpeněžit ho se zřejmě podaří až nyní, kdy zejména v Rusku a Číně stoupá poptávka po menších dopravních letadlech. Samotné Aero se nyní zaměřuje na vojenskou výrobu, civilní letadla už vyrábět nechce, píší Hospodářské noviny.Reprofoto: Letectvi.cz

Témata:  letectví výroba

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:29

Napětí na Blízkém východě rozhýbalo trhy. Hypotéky mohou přestat zlevňovat

Geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu na finančních trzích. Rostou výnosy dlouhodobých dluhopisů i sazby úrokových swapů, které bankám zdražují financování hypoték. Investoři by však podle analytika Swiss Life Select Šimona Schloffa neměli reagovat unáhlenými výprodeji a měli by držet diverzifikované portfolio s dlouhodobým horizontem.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.