Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vzteklý Dobeš: Neberte mi mé peníze! Jsou to plošné a tupé škrty

Za nepřijatelný považuje ministr školství Josef Dobeš (VV) návrh ekonomických ministrů snížit rozpočet svého rezortu o 4,5 miliardy korun. V pátek to prohlásil na tiskové konferenci s tím, že ačkoliv vláda bojuje s rozpočtovým deficitem, vzdělání by pro ni mělo zůstat prioritou.

"Ministerstvo by mělo snížit svůj rozpočet o 4,5 miliardy korun. Jsme v roce 2012 a pro mě je nepřijatelné, abychom měli plošné, tupé škrty," uvedl ministr. Zdůraznil, že si je vědom toho, že vláda bojuje s hlubokým rozpočtovým deficitem. I přesto by však vzdělání mělo zůstat prioritou a peníze, které do něj směřují, by se neměly krátit."Konkurenceschopnost a vzdělávání je prioritou. Pro mě je to nepřijatelné. Čtyři miliardy korun, které jsme halasně dali učitelům, bychom jim teď nazpět sbírali. Neumím si představit, že bychom ty čtyři miliardy korun sebrali," řekl Dobeš.Uvedl, že další možností by bylo o zmíněné čtyři miliardy korun zkrátit rozpočty vysokých škol. Ty však čekají reformní změny a snižovat jejich rozpočet tak ministr nepovažuje za vhodné.

Témata:  škrty v rozpočtu Josef Dobeš

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.