Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Opusťte eurozónu, vyzval Řecko německý ministr vnitra

Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich vyzval Řecko v rozhovoru pro týdeník Spiegel k odchodu z eurozóny. Jde o prvního člena německé vlády, který otevřeně vyzývá k tomuto způsobu záchrany společné evropské měny, informuje v neděli server deníku Zeit.

"Mimo měnovou unii jsou šance Řecka k zotavení a získání konkurenceschopnosti s jistotou větší, než když zůstane v eurozóně," prohlásil Friedrich.

Ministři financí zemí eurozóny schválili v noci na úterý druhý záchranný balík pomoci Řecku ve výši 130 miliard eur. Díky němu by se mělo řecké zadlužení do roku 2020 snížit ze současných 160 procent HDP na 120,5 procenta HDP.

Německý parlament bude hlasovat o druhém záchranném plánu v pondělí. Zatím není jasné, zda vládní koalice kancléřky Angely Merkelové v hlasování uspěje, aniž by se musela spoléhat na podporu ze strany opozice. Dohoda o druhém balíku pomoci ve výši 130 miliard eur s přísnými podmínkami připojenými k němu má po mnoha měsících nejistoty odvrátit hrozící nekontrolovatelný bankrot Řecka.

Témata:  Řecko EU Německo

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.