Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku zdražují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pohonné hmoty v Česku za uplynulý týden znovu zdražily, tentokrát o haléře. Cena benzinu Natural 95 stoupla o šest haléřů na 30,75 koruny za litr a nafta je od minulé středy dražší o čtyři haléře, řidiči ji nyní v průměru tankují za 31,47 koruny za litr. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje. Paliva zdražují od poloviny února, předtím čtvrt roku vytrvale zlevňovala.

Nejdražší pohonné hmoty jsou v Praze a na Vysočině. V metropoli vyjde litr benzinu na průměrných 31,51 koruny a litr nafty na 32,14 koruny. Na Vysočině je natural o haléř dražší, naopak diesel o haléř levnější. Přes 31 korun platí řidiči za benzin ještě ve Středočeském, Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji, nafta v žádném jiném regionu více než 32 korun nestojí.

Naopak nejlevnější je benzin v Ústeckém kraji, kde za něj řidiči v průměru zaplatí 30,18 Kč/l. Nejnižší cenu nafty opět vykazuje Jihočeský kraj, a to průměrných 31,01 koruny za litr.

Průměrná cena pohonných hmot v ČR k 20. březnu (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 30,75 31,47 Praha 31,51 32,14 Jihočeský 30,33 31,01 Jihomoravský 31,07 31,72 Karlovarský 30,54 31,08 Královéhradecký 30,31 31,15 Liberecký 30,65 31,37 Moravskoslezský 30,47 31,29 Olomoucký 31,01 31,61 Pardubický 30,31 31,15 Plzeňský 31,09 31,81 Středočeský 31,21 31,74 Ústecký 30,18 31,18 Vysočina 31,52 32,13 Zlínský 30,34 31,23

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty benzin nafta

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.