Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Diskriminace na pracovišti přetrvává. Víte, s čím se potýkají ženy?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Celá polovina žen a 35 % mužů se v práci setkalo s diskriminací. Ženy jsou často terčem sexuálního obtěžování a sexisticky laděných narážek. Muži jsou naopak častěji stereotypizováni na základě své národnosti. Lidem nad 50 let se zase dostává méně příležitostí ke kariérnímu rozvoji než jejich mladším kolegům. Vyplývá to z nejnovější studie náborové společnosti Matrix Workplace.

S tématy rovnosti na pracovišti a boje s diskriminací se potkáváme dnes a denně. Vlády nasazují podpůrné programy a stanovují genderové kvóty. Mohlo by se tedy zdát, že jsou tyto problémy na ústupu. Nedávný průzkum náborové společnosti Matrix Workplace ovšem ukázal, že nerovnost a diskriminace na pracovišti jsou stále reálné a poměrně rozšířené. „Stav se sice v této otázce zlepšuje, přesto se odhaduje, že například v otázce rozdílného platového ohodnocení žen a mužů bude trvat ještě nejméně 30 let, než se dostaneme ke skutečné rovnosti,“ říká personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz zaměřující se na nábor technicky zaměřených pracovníků.

Nerovnost a diskriminace se dle uvedeného průzkumu týká především žen a starších lidí. S diskriminací v zaměstnání má zkušenosti celá polovina žen a více než třetina mužů (35 %). „Pětina žen a 12 % mužů se v práci rovněž potýkalo se sexuálním obtěžováním, 44 % žen a 14 % mužů se na pracovišti setkávají se sexistickými vtipy a narážkami,“ komentuje výsledky studie Gabriela Kodenková s tím, že zatímco ženy jsou častěji terčem sexismu, muži zase poměrně hojně čelí stereotypizaci na základě své národnosti – setkalo se jich s ní hned 21 % mužů.

Co se týče roviny finančního ohodnocení, více než čtvrtina žen a pětina mužů v průzkumu uvedla, že znají spolupracovníka opačného pohlaví, který za stejnou pracovní pozici a stejnou náplň práce pobírá vyšší plat. Přes 60 % žen a 28 % mužů také uvedlo, že cítí, že muži mají větší možnosti kariérního růstu než ženy. V oblasti rozvoje kariéry se poté projevuje rovněž věková diskriminace. Téměř osm z deseti dotázaných si myslí, že lidé nad 50 let mají méně příležitostí ke kariérnímu růstu než jejich mladší kolegové. „V České republice ovšem ke zlepšení v této oblasti přispívá současný nedostatek kvalitních a kvalifikovaných pracovníků. Firmy tak začínají své nábory čím dál více cílit i na starší lidi, kteří se tak díky poptávce mohou dostat k zajímavým příležitostem,“ dodává Gabriela Kodenková.

Výsledky průzkumu také ukazují, že více než polovina lidí (56 %) je toho názoru, že problém nerovnosti v zaměstnání nijak nevyřeší ani povinné genderové kvóty, ačkoliv s nimi 59 % lidí v principu souhlasí. Téměř 88 % lidí si však myslí, že pohlaví by nemělo nijak ovlivňovat možnosti kariérního růstu, pracovní nabídky ani výši platu. Vše uvedené by mělo dle respondentů odrážet pouze zásluhy jedince.

Témata:  diskriminace práce ženy muži

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.