Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Předzvěst krize? Ekonomice by prospělo opatrné zvýšení úrokových sazeb

Ekonomice by prospělo opatrné zvýšení úrokových sazeb
Ekonomice by prospělo opatrné zvýšení úrokových sazeb
Foto: Pixabay

České ekonomice by prospěl opatrný růst úrokových sazeb, a to o čtvrt procentního bodu. V rozhovoru to uvedl člen bankovní rady Aleš Michl. Opatrnost je na místě podle něj hlavně kvůli nejistému vývoji v zahraničí, především v Německu.

"Ekonomice by prospěl opatrný růst úrokový sazeb o 0,25 procentního bodu. A to opatrný říkám proto, že sleduji vývoj v Německu a zahraničí a nechci signalizovat dopředu víc než jedno zvýšení. Když se podívám na českou ekonomiku, tak tam je to jasné, růst úrokových sazeb. Když se podívám na Německo, tak tam jsem opatrný," uvedl Michl.

Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci klesla o 0,2 procenta. Zaznamenala tak první mezičtvrtletní pokles od prvního čtvrtletí 2015. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se pak za celý loňský rok zvýšil o 1,5 procenta, což je nejpomalejší tempo růstu za posledních pět let. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých podniků.

Michl uvedl, že je třeba pokračovat ve zvýšení úrokových sazeb s tím, že by ekonomika měla po deseti letech nezápornou klíčovou úrokovou sazbu. "Když je teď inflace na dvou procentech, tak by se repo sazba (základní úroková sazba) dotáhla na inflaci a měli bychom nezáporné úrokové sazby. Banky by na to mohly reagovat zvýšením úroků na spořicích účtech, lidé větším zájmem o spoření a ekonomika by byla lépe připravena na případné zpomalení," dodal s tím, že míra úspor domácností je nyní nižší než před krizí v roce 2008.

V loňském roce ČNB zvýšila úrokové sazby pětkrát. Na zasedání v prosinci je ale nechala beze změny na 1,75 procenta s tím, že nižší inflace a vnější faktory tlumí potřebu se zvyšováním úroků spěchat. Michl společně s členem bankovní rady Vojtěchem Bendou hlasovali na prosincovém jednání rady pro zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Další měnové jednání se uskuteční na počátku února.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok v prosinci po jednání rady uvedl, že zvýšení úrokových sazeb bude zřejmě letos nezbytné, ale bude to pozvolnější než loni. Člen bankovní rady Oldřich Dědek nedávno uvedl, že ČNB bude i nadále zvyšovat úrokové sazby. Nicméně je podle Dědka mít na paměti vnější podmínky a uvolněnou politiku ostatních centrálních bank.

Michl se společně s Tomášem Holubem stal členem bankovní rady loni v prosinci. V radě nahradili viceguvernéry ČNB Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka, kterým vypršelo druhé funkční období a na třetí již nemohli kandidovat.

Témata:  ekonomika úrokové sazby Aleš Michl

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.