Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecký parlament přijal úsporná opatření

Řecký parlament přijal úsporná opatření

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Řecký parlament v pondělí přijal nepopulární úsporná opatření, kterými Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) podmiňují další část finanční pomoci. Informují o tom agentury Reuters a AFP.

"Z 278 přítomných poslanců hlasovalo pro 199 a proti 74," prohlásil předseda parlamentu Filipos Pecalnikos.

Rebelové z největší parlamentní strany Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) a pravicové Nové demokracie byli okamžitě vyloučeni ze svých stran.

Řecko podle nového zákona musí letos ušetřit 3,3 miliardy eur (83,3 miliardy korun) na mzdách, důchodech a dalších výdajích. Součástí zákona je daňová a důchodová reforma, poslanci také snížili o 22 procent minimální mzdu, pro zaměstnance mladší 25 let jde dokonce o snížení o 32 procent.

Za to Řekové získají od svých evropských partnerů a MMF druhou půjčku ve výši 130 miliard eur (3,3 bilionu korun). Schválení zákona však neuvolní peníze okamžitě. Ministři financí eurozóny se kvůli tomu sejdou ve středu v Bruselu.

"(Poslanci) se zhostí své zodpovědnosti" a učiní nejdůležitější volbu "postupu vpřed s Evropou a jednotnou měnou," ujistil před hlasováním řecký premiér Lucas Papademos.

Před hlasováním parlamentu vypukly v ulicích Atén násilnosti, zranění utrpělo na 54 lidí. Proti škrtům protestovalo na náměstí Syntagma před budovou parlamentu 80 tisíc lidí. Policie zasahovala slzným plynem proti skupince, která se pokusila proniknout policejním kordonem.

Demonstranti po strážnících házeli kameny a zápalné lahve. Maskovaní aktivisté rozbili několik výloh, rabovali obchody a podpálili podle policie nejméně 34 budov.

Hasiči ze začátku nemohli u požárů zasáhnout, bránil jim dav v ulicích kolem náměstí.

Násilnosti se postupně rozšířily i do dalších řeckých měst včetně oblíbených turistických ostrovů Korfu a Kréta. V Soluni se sešlo na 20 tisíc demonstrantů.

Premiér Papademos násilí provázející protesty odsoudil, nepatří podle něj do demokracie.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

11. března 2026 11:46

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Putinův nečekaný jackpot: Rusko vydělává nejvíce od začátku invaze

Úder Spojených států a Izraele na Írán přišel přesně ve chvíli, kdy ruská ekonomika zažívala krušné časy, pod tíhou sankcí a hrozby cel ze strany USA slábla a příjem státní kasy z prodeje ropy byl na několikaletém maximu. Jenže stačilo několik týdnů a je vše jinak. V minulém týdnu Rusko získalo prodejem námořně vyvážené ropy 2,46 miliardy dolarů (zhruba 52 miliard korun), spočítala agentura Bloomberg. To je nejvyšší týdenní tržba od druhého týdně měsíce března 2022.