Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mýty o soukromém vzdělávání: vyplatí se investovat do střední školy?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ač celkový počet středoškoláků dlouhodobě klesá, žáků soukromých středních škol v posledních čtyřech letech opět přibývá. Absolventi kvalitních institucí mají mezi zaměstnavateli svou váhu a předsudky o „slabém“ soukromém vzdělávání „pro vyvolené“ se v nárocích moderního pracovního trhu rozplývají.

Trendem posledních deseti let je markantní úbytek celkového počtu středoškoláků, z 569 267 žáků ve školním roce 2007/08 na 421 535 v roce 2017/18. Zatímco čísla veřejných škol v důsledku slabších populačních ročníků stále padají, u soukromých středních škol nastal obrat v roce 2014. Ve srovnání dvou posledních školních let ubylo veřejnému sektoru 4410 studentů (-1,2 %), na soukromých středních školách se počet žáků zvýšil o 1029 (1,8 %). Dnes je čtvrtina středních škol v České republice soukromá a vzdělává se v nich více než 13 procent studentů.

„Soukromé vzdělávání nabízí alternativu ke konvenčním školám a užší specializaci. S tím souvisí důraz na praktickou výuku a uplatnění ve společnosti. Bez nadstandardního technologického vybavení by to nešlo. Rozdíly v kvalitě výuky panují jak na státních, tak soukromých školách, které bojují s konkurencí. Výše školného však nemusí být měřítkem – jsou soukromé střední školy, které stojí řádově stokoruny měsíčně a studenti už neplatí za žádné další aktivity ani volitelné kurzy. Kvalitu školy ukazují především reference stávajících žáků a úspěšnost absolventů při přijímacích řízeních na vysoké školy nebo na trhu práce,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT). Ta vychovává ajťáky od svého vzniku v roce 1994, aktuálně ve třech specializovaných oborech.

I přes zvýšený zájem studentů však stále panuje ohledně soukromého vzdělávání v Česku řada mýtů – jaké to jsou a jaká jsou fakta?

Soukromé školy jsou drahé

Kvalitní soukromé střední školy nemusí být cenově výrazně dražší než veřejné vzdělávání. Vždy je důležité se ptát, co student za své školné získá nebo co bude případně dále doplácet. „Naše školné činí 19 500 korun ročně a žák ho může snížit až o 7000 korun díky prospěchovému stipendiu. Všechny kroužky jsou zdarma, včetně přípravy na jazykovou zkoušku FCE nebo na řadu profesních certifikátů. Na autoškolu žákům přispíváme 2000 Kč. Disponujeme také kompletním vodáckým, lyžařským a snowboardovým vybavením pro pravidelné sportovní kurzy. Studenti si pořizují učebnice individuálně pouze na klasické předměty, jako je čeština, matematika. Na odborné předměty dostávají studijní materiály od vyučujících a rovněž máme doporučenou literaturu v naší knihovně. Mimopražským studentům také nabízíme ubytování v Domě mládeže za 1600 Kč měsíčně,“ vyjmenoval Martin Vodička.

Platit za vzdělávání je zbytečné

Mínění, že na soukromé střední škole student nezíská nic víc než na té veřejné, závisí opět na jednotlivých školách. Necelých 84 procent veřejných škol v Česku sází na své tradice, kvalitní soukromé školy kontrují nadstandardním vybavením a větším objemem praktické výuky. Aby obstály, musí mít novým uchazečům každý rok co nabídnout.

„Student má k dispozici všechen hardware ve škole, který každý rok modernizujeme. Teoreticky nemusí mít počítač a všechny úlohy může vypracovávat ve škole po výuce. Pro domácí přípravu a využití na vlastních počítačích poskytujeme studentům licence ke stažení veškerého softwaru – programů, se kterými studenti při výuce pracují. Na 350 studentů máme osm moderně vybavených učeben informačních technologií. I díky tomu mohou studenti posledních dvou ročníků strávit u počítačů téměř polovinu výukových hodin,“ poukázal Martin Vodička.

Nízká úroveň výuky

Pro soukromé i státní školy platí při přijímacích řízeních a v učebních osnovách stejná pravidla MŠMT. Všechny střední školy shodně podléhají také dohledu České školní inspekce. Kvalitu školní výuky může uchazeči přiblížit škála volitelných předmětů, nástaveb a jazykových kurzů s přípravou na mezinárodně uznávané zkoušky i další aktivity školy.

„Za 24 let našeho fungování už nejsme žádnými nováčky. Kromě teoretického přehledu klademe ve výuce důraz na vlastní úsudek a logické myšlení, které je v IT oblasti nepostradatelné. Praktickou maturitu, která prověřuje schopnost samostatně odborně pracovat, skládají naši studenti dva dny, kdy řeší konkrétní úkol – například navrhněte počítačovou síť, nainstalujte a nakonfigurujte server, vytvořte dynamické webové stránky, navrhněte a nakódujte grafiku. To je základ, který naši absolventi musí zvládnout,“ popsal Martin Vodička.

VÝVOJ POČTU ŽÁKŮ STŘEDNÍCH ŠKOL PODLE ZŘIZOVATELE

školní rok

2007/08

2014/15

2015/16

2016/17

2017/18

meziroční změna (16/17-17/18)

celkem

569 267

435 542

427 107

424 849

421 535

-3 314 (-0,8 %)

veřejné

481 687

370 935

362 298

358 169

353 759

-4410 (-1,2 %)

soukromé

78 230

54 900

54 957

56 664

57 693

1029 (1,8 %)

církevní

9 350

9 707

9 852

10 016

10 083

67 (0,7 %)

Zdroj: ČSÚ, Školy a školská zařízení - školní rok 2017/18

Témata:  školství studenti

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy