Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Od 1. ledna se mění výpočet dovolené, bude spravedlivější

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ode dneška vstupuje v účinnost část novely zákoníku práce, začíná tak určování délky dovolené v hodinách místo dosavadních dní. V určitých případech umožní novela zaměstnancům požádat o převod části dovolené do dalšího roku a také bude mírnější k absentérům. Krácení dovolené nehrozí lidem v karanténě. Zavádí se týden pracovního volna pro vedoucí táborů, vychovatele či instruktory. ČTK to řekl partner advokátní kanceláře BDO Legal Lukáš Regec.

Novela zákona upravuje od 1. ledna 2021 vybírání dovolené, které bylo doposud vypisované ve dnech. V praxi to představovalo problém zejména u zaměstnanců s delšími a kratšími směnami, s kratšími úvazky a u těch, kterým se pracovní režim během roku změnil.

"Novela zákoníku má přinést větší spravedlnost, protože zaměstnanci, kteří za rok odpracují stejně hodin, budou mít nárok na stejně dlouhou dovolenou. Neúplné hodiny se budou zaokrouhlovat nahoru na celé," uvedl Regec. Nejkratší povolená délka dovolené je polovina směny. Minimální celkový rozsah dovolené zůstává na čtyřech týdnech.

Přibližně pět milionů českých zaměstnanců si může už teď vypočítat délku své dovolené. "Základem pro výpočet je týdenní pracovní doba zaměstnance, průměrně asi 40 hodin. Ta se vynásobí roční výměrou dovolené. Pokud má například zaměstnanec nárok na čtyři týdny dovolené, vychází počet hodin dovolené za kalendářní rok na 160. Pokud zaměstnanec nepracuje celý rok, bude mít nárok na poměrnou část dovolené a za každý odpracovaný týden bude mít nárok na 1/52 z celkové dovolené," upřesnil konzultant BDO Legal Adam Hussein.

Novela zmírňuje postih neomluvených absencí. Dosud šlo provinilci zkrátit dovolenou za neomluvenou absenci o jeden až tři dny. Od ledna bude krácení možné jen o počet zameškaných hodin. Přitom i nadále platí, že neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze pro účely krácení dovolené sčítat. Pracovníkovi ale musí zůstat minimálně dva týdny dovolené, pokud u stejného zaměstnavatele pracoval celý rok, dodal Hussein.

Překážky v práci nově nebudou důvodem pro krácení dovolené, ale započítají se jako výkon práce. Započítávat se bude karanténa i dočasná pracovní neschopnost, ale také třeba rodičovská dovolená.

Novela za jistých okolností povoluje převod části nevybrané dovolené do dalšího roku. Zaměstnanec musí o převod požádat písemně a zaměstnavatel mu není povinen vyhovět. A hlavně, převádět budou moci jen ti, kdo mají v daném kalendářním roce nárok na dovolenou delší než čtyři týdny. Převést přitom půjde pouze nevyčerpanou část z dovolené, na kterou vznikl nárok v daném kalendářním roce a zároveň čtyři týdny přesahuje," upozornil Hussein.

Od ledna je povoleno, aby se dosavadní a nový zaměstnavatel dohodli, na převodu nevyčerpané dovolené u bývalého zaměstnance. Zaměstnanec bude moci na svou žádost čerpat dovolenou i v den svátku.

Novela rozšiřuje možnost volna i na sportovní soustředění, a navíc ze tří týdnů umožňuje zaměstnanci využít jeden týden jako placené volno s náhradou mzdy, a to za podmínky, že akci pořádá právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku nejméně pět let a její hlavní činností je práce s dětmi a mládeží. Podmínky musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.

Témata:  dovolená lidé práce

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

21. dubna 2026 12:47

Nepříjemné překvapení před odjezdem: zájezd může zdražit

Zaplacená záloha ani doplacený celý zájezd samy o sobě neznamenají, že cestovní kancelář nemůže sáhnout klientovi hlouběji do kapsy. Zvýšení ceny už sjednaného zájezdu připouští občanský zákoník jen ve výjimečných případech. Musí pro něj existovat zákonný důvod, musí být předem sjednáno ve smlouvě a pořadatel musí zákazníkovi srozumitelně vysvětlit, proč zdražuje a jak novou částku vypočetl.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Skrytá pravda o českých mzdách. Stát si vezme víc, než vidíte

Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.