Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Asociace: Paušální daň bude jen pro malou část živnostníků

Daně, ilustrační fotografie
Daně, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Možnost platit od příštího roku jen paušální daň, kterou v pondělí schválila vláda, bude podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) pouze pro malou část osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Mohlo by to být o dost méně než 120.000 lidí, které odhaduje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). ČTK to dnes sdělila místopředsedkyně AMSP Pavla Břečková.

"Limit ročního příjmu do 800.000 korun a výběr přihlášení se k paušální dani nebo uplatnění dalších daňových bonusů zúží okruh živnostníků, kteří novou alternativu využijí," uvedla dále Břečková.

Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) počet podnikatelů v ČR, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, přitom v roce 2019 stoupl o 20.000 na 1,031 milionu.

Paušální daň, která by příští rok měla činit 5740 korun měsíčně, bude tak podle Břečkové jen velmi minoritním doplňkem daňové soustavy. Pokud podle ní zákonodárci chtěli zjednodušit legislativu, nebylo žádoucí stanovovat žádné limity či termíny. Pro registraci k dani z přidané hodnoty je limit milion Kč ročně, s tím se počítalo i pro paušální daň, uvedla dále Břečková. V původním návrhu ministryně Schillerové byl přitom stanoven roční příjem do milionu korun, zástupci ČSSD ovšem žádali jeho snížení na 600.000 či 700.000 korun.

"Nevím, zda si ČSSD umí představit, co znamená obrat 800.000 Kč, ale pracujete-li s průměrnou čistou marží ve výši 40 procent, pak máte hrubý výdělek sotva 26.500 měsíčně. Paušální daň tak shodila na úroveň jen těch nízkopříjmových profesí či příležitostných živností. To je škoda," uvedla Břečková.

Paušální daň by měla být složená z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. V částce paušální daně je zahrnuto zdravotní pojistné 2514 korun, daň z příjmů v symbolické výši 100 korun a minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent. Pro příští rok odpovídá 3126 korunám. Živnostníkům má její využití podle Schillerové přinést kromě finanční úspory také méně administrativní zátěže a důvodů k většině kontrol z finančního úřadu.

Zvýšené sociální pojistné má potom živnostníkům podle Schillerové pomoci s ohledem na starobní důchod. Většina si totiž nyní platí jen nezbytné minimum. Paušální daň by jim měla zajistit vyšší důchod. "Možnost dobrovolného přispívání ještě vyšší částky na pojistné na důchodové pojištění přitom zůstane zachována. Minimální sociální pojistné v roce 2021 by se o zmíněných 15 procent nemělo navyšovat pro OSVČ, které novou paušální daň nevyužijí," uvedla dále Břečková.

Paušální daň by měli mít živnostníci možnost začít využívat od 1. ledna příštího roku. Novelu zákona musí ještě schválit Poslanecká sněmovna. Schillerová v pondělí uvedla, že se bude snažit s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) vyjednat, aby se podařilo návrh zařadit do prvního čtení ještě před parlamentními prázdninami na mimořádné schůzi.

Témata:  daně

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

24. června 2026 12:02

Platební rozkaz neignorujte. Může skončit exekucí

Přišel vám dopis s tvrzením, že některé společnosti dlužíte peníze? Bohužel mnoha spotřebitelům ano. Někdy se jedná o skutečný dluh, na který zapomněli, jindy o pochybný dluh u společnosti, s níž dříve byli v kontaktu, ale někdy jde o zcela cizí společnost, u které vědí, že nic nedluží. Pokud s dluhem nesouhlasí, nabízí se jim dvě možnosti – kontaktovat společnost, anebo dopisy ignorovat. Druhá z nich se však může obrovsky vymstít a i z dluhu, který podle nich neexistoval, se stane dluh, který musí zaplatit, jinak hrozí exekuce. Jak je to možné a jak se lze bránit?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko dohání Západ v cenách, ale ne v platech

Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano. Celková cenová hladina v Česku dosahuje 89,4 procenta průměru Evropské unie. Jsme tak stále levnější než Německo se 108,3 procenta nebo Rakousko se 113 procenty. Jenže celkový průměr zakrývá podstatný detail.