Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Asociace: Paušální daň bude jen pro malou část živnostníků

Daně, ilustrační fotografie
Daně, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Možnost platit od příštího roku jen paušální daň, kterou v pondělí schválila vláda, bude podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) pouze pro malou část osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Mohlo by to být o dost méně než 120.000 lidí, které odhaduje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). ČTK to dnes sdělila místopředsedkyně AMSP Pavla Břečková.

"Limit ročního příjmu do 800.000 korun a výběr přihlášení se k paušální dani nebo uplatnění dalších daňových bonusů zúží okruh živnostníků, kteří novou alternativu využijí," uvedla dále Břečková.

Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) počet podnikatelů v ČR, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, přitom v roce 2019 stoupl o 20.000 na 1,031 milionu.

Paušální daň, která by příští rok měla činit 5740 korun měsíčně, bude tak podle Břečkové jen velmi minoritním doplňkem daňové soustavy. Pokud podle ní zákonodárci chtěli zjednodušit legislativu, nebylo žádoucí stanovovat žádné limity či termíny. Pro registraci k dani z přidané hodnoty je limit milion Kč ročně, s tím se počítalo i pro paušální daň, uvedla dále Břečková. V původním návrhu ministryně Schillerové byl přitom stanoven roční příjem do milionu korun, zástupci ČSSD ovšem žádali jeho snížení na 600.000 či 700.000 korun.

"Nevím, zda si ČSSD umí představit, co znamená obrat 800.000 Kč, ale pracujete-li s průměrnou čistou marží ve výši 40 procent, pak máte hrubý výdělek sotva 26.500 měsíčně. Paušální daň tak shodila na úroveň jen těch nízkopříjmových profesí či příležitostných živností. To je škoda," uvedla Břečková.

Paušální daň by měla být složená z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. V částce paušální daně je zahrnuto zdravotní pojistné 2514 korun, daň z příjmů v symbolické výši 100 korun a minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent. Pro příští rok odpovídá 3126 korunám. Živnostníkům má její využití podle Schillerové přinést kromě finanční úspory také méně administrativní zátěže a důvodů k většině kontrol z finančního úřadu.

Zvýšené sociální pojistné má potom živnostníkům podle Schillerové pomoci s ohledem na starobní důchod. Většina si totiž nyní platí jen nezbytné minimum. Paušální daň by jim měla zajistit vyšší důchod. "Možnost dobrovolného přispívání ještě vyšší částky na pojistné na důchodové pojištění přitom zůstane zachována. Minimální sociální pojistné v roce 2021 by se o zmíněných 15 procent nemělo navyšovat pro OSVČ, které novou paušální daň nevyužijí," uvedla dále Břečková.

Paušální daň by měli mít živnostníci možnost začít využívat od 1. ledna příštího roku. Novelu zákona musí ještě schválit Poslanecká sněmovna. Schillerová v pondělí uvedla, že se bude snažit s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) vyjednat, aby se podařilo návrh zařadit do prvního čtení ještě před parlamentními prázdninami na mimořádné schůzi.

Témata:  daně

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

24. března 2026 12:46

Energie opět zdražují: Jak se bránit růstu cen a ušetřit tisíce

Ceny elektřiny a plynu na burzách se do účtů domácností promítají s určitým zpožděním, jejich dopad ale může být výrazný. Aktuální vývoj ukazuje, že při rychlých změnách na trhu mohou rozhodovat i jednotlivé dny – zejména když ceny ovlivňují geopolitické události, jako je napětí na Blízkém východě. Včasná reakce může domácnostem ušetřit tisíce až desítky tisíc korun ročně. Důležité je ale vědět, jaký typ smlouvy máte sjednaný a kdy ji lze změnit nebo upravit její podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Daňové přiznání 2026: lhůty a časté chyby

Přelom března a dubna pro statisíce lidí v Česku znamená každoroční povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů. Týká se především podnikatelů a živnostníků, ale v řadě případů i zaměstnanců, kteří měli během roku další příjmy – například z pronájmu, investic nebo vedlejší činnosti. Pro rok 2026 platí opět několik různých termínů podle způsobu podání. Rozdíl mezi papírovým a elektronickým přiznáním přitom činí více než měsíc.