Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Daň z nemovitosti: Není na čase ji zrušit?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Poslední dny zbývají do zaplacení daně z nemovitých věcí, termín vyprší poslední květnový den. Jakmile opadne shon z posílání peněz na poslední chvíli, měla by se otevřít otázka, zda je tato daň v dnešní době vůbec potřeba.

Z hlediska nákladů na její inkaso totiž patří k těm nejhorším. Zatím poslední velké měření efektivnosti českého daňového systému ukázalo, že se náklady na výběr daně pohybují kolem deseti procent. Od roku 2015 se v Česku na této dani ročně vybere přes deset miliard, na její výběr se tak spotřebuje jedna miliarda korun. Za efektivní se přitom považuje taková daň, u které vyvolané náklady nepřesáhnou pět procent.

Příjmy z této daně jdou přímo do rozpočtu jednotlivých obcí, které si jimi vylepšují vlastní rozpočet. Že tyto peníze považují samosprávy za samozřejmé a jednoduše dostupné, dokládá například to, jak často obce zvyšují místní koeficient nutný pro výpočet výše daně. Jen loni ho zvýšilo 608 obcí, o rok dříve pak 599.

Přitom pro většinu obecních kas nejde o žádné závratné sumy. Obce v ČR ročně hospodaří s celkovými příjmy kolem 275 miliard korun, devět miliard z nemovitostní daně proto představuje jen nepatrný zlomek.

Pro koho však má tato daň výraznější význam, jsou takřka čtyři miliony aktivních plátců daně z nemovitých věcí. Každý rok musí myslet na to, že do konce května mají poslat peníze finanční správě. Což není tak významné jako to, že musí z rodinného rozpočtu vyčlenit tisíce či dokonce desetitisíce korun, které by mohly použít jinak. Například na zlepšení vlastního bydlení či pořízení nového vybavení. Stát by z toho měl prospěch i tak v podobě výběru DPH za zboží a služby nebo dalších daní od prodejců či řemeslníků.

A když už jsme u různých typů daní, tak daň z nemovitosti představuje typický příklad vícenásobného zdanění. Nemovitost totiž její majitel zaplatil už zdaněnými penězi, protože odvedl daň z příjmu. Navíc při převodu nejspíš zaplatil daň z nabytí nemovité věci (pokud jde o starší dům či byt). A pokud nemovitost jako investiční příležitost dále pronajímá, tak musí platit daň z příjmu. Souběh daní jako vyšitý. Není už konečně na čase něco s tím udělat?

Stát na jednu stranu lidi motivuje k pořízení vlastního bydlení, například příspěvky na stavební spoření či hypotéku, na druhé straně je trestá za vlastnictví nemovitosti. Bylo by proto vhodné toto schizma odstranit a daň z nemovitosti zrušit. Vydělají na tom čtyři miliony vlastníků nemovitostí a neprodělá skoro nikdo. Obce totiž snadno dokáží najít jiný zdroj příjmů, který jim tento drobný daňový výpadek nahradí, informuje RNDr. Evžen Korec, CSc., Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Témata:  daň z nemovitosti nemovitosti bydlení finance

Související

Aktuálně se děje

24. dubna 2026 12:06

20. dubna 2026 13:22

Termín se krátí. Živnostníci musí podat daňové přiznání do 4. května

Statisíce českých živnostníků čeká povinnost podat elektronické daňové přiznání nejpozději do 4. května. Samostatně pak musí řešit i přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, které mají vlastní termíny i sankční režim. V případě dřívějšího podání přehledu je nutné případný doplatek pojistného uhradit do osmi dnů od jeho odevzdání.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Skrytá pravda o českých mzdách. Stát si vezme víc, než vidíte

Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.