ROZHOVOR - ČSSD představila své plány týkající se změny daňového systému. Kromě bankovní daně mluví o progresivním zdanění firem i fyzických osob. Jak ale poukazuje ekonom Ing. Štěpán Křeček, MBA z Vysoké školy ekonomické, Česká republika má už teď druhý nejsložitější daňový systém v rámci Evropské unie.
ČSSD oznámila, že by ráda zavedla čtyři daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob. Podle premiéra Sobotky je „daňová progrese nástrojem solidarity mezi bohatšími a chudšími a mezi velkými a malými“. Co na tento nápad říkáte?
Progresivní zdanění je v evropském kontextu relativně běžné. Dokonce i český daňový systém je progresivní, což je způsobeno odpočitatelnými položkami a solidární přirážkou k dani. Další prohlubování progrese by zvýšilo rovnostářství v České republice. Mohlo by též vyvolat určitou demotivaci u kvalifikovaných pracovníků.
Problém progresivního zdanění tkví v jeho složitosti. Již dnes má Česká republika druhý nejsložitější daňový systém v rámci Evropské unie. Zavádění různých pásem a sazeb ještě více znepřehlední celý daňový systém.
Pro koho by bylo takové zdanění nejvýhodnější a komu by naopak ublížilo?
Dle návrhu ČSSD by progresivní zdanění zvýhodnilo pracující lidi s příjmem do 50 000 Kč. Lidé s vyšším příjmem by začali na daních odvádět více.
Zatímco lidé s nižšími příjmy by si polepšili přibližně o 1 000 Kč měsíčně, lidé s vyššími příjmy by přišli o výrazně vyšší částky. Například u průměrného lékaře to dělá ztrátu cca 5 000 Kč měsíčně.
Například ODS, která s progresivním zdaněním nesouhlasí, oponuje, že český daňový systém naopak potřebuje hlavně zjednodušení a stabilitu. Souhlasíte s tímto argumentem?
S tímto argumentem nelze nesouhlasit. Asi jen daňový poradci si přejí, aby daňový systém byl složitý a nestabilní. V zájmu všech ostatních je, aby se v systému vyznali a nemuseli každý rok studovat, co se zas změnilo.
Ve kterých zemích progresivní systém funguje? A dá se říci, jaké jsou jeho hlavní výhody a nevýhody?
Zjednodušeně lze říci, že v bohatých státech je progresivní zdanění běžné. Daňové systémy těchto států se zaměřují na redistribuční a stabilizační funkce. Naopak v zemích, které se snaží vyspělé ekonomiky dohánět, se běžně využívá tzv. rovná daň. Zde jsou důležité především stimulační a fiskální funkce daní.
Progresivní zdanění je výhodné v tom, že zvyšuje rovnost ve společnosti. Na druhou stranu zase snižuje motivaci lidí k dodatečné práci. Pro nastavení optimálního daňového systému je tedy důležité si uvědomit, čeho chceme dosáhnout. Jestli nám jde spíše o odstraňování sociálních problémů nebo o dosažení rychlého hospodářského růstu.
Z jaké evropské země bychom si ohledně daňové politiky měli vzít příklad?
Různé studie se shodují, že daňové systémy dobře fungují v Irsku, Dánsku, Norsku, Švýcarsku, Finsku či Velké Británii. Mimo Evropu jsou chváleny země jako Kanada, Nový Zéland či Korea. V těchto zemích se můžeme inspirovat. Pro aplikaci v České republice však musíme zohlednit místní specifika a výkon ekonomiky.
Progresivní zdanění navrhuje ČSSD i u firem, záleželo by na výši zisku. Není to tak trochu „trest“ za to, že jsou firmy úspěšné?
V zásadě to tak je. Princip je podobný jako u progresivního zdanění příjmů fyzických osob, ale dopady jsou horší. Zatímco progresivní zdanění u občanů přerozděluje bohatství v rámci společnosti, progresivní zdanění u firem má dopady na celou zemi v porovnání se zahraničím. Jestliže velké korporace budou zdaňovány vyšší sazbou, bude pro ně méně výhodné investovat do České republiky. To může vést k výpadku investic a tedy i ke snížení růstu celé ekonomiky.
V kontextu investičních pobídek pro velké firmy pak toto opatření nedává smysl. Proč bychom na jedné straně měli firmám dávat daňové prázdniny a na druhé straně jim zvyšovat daně? Aby výhody měli jen vyvolení a politici o tom všem mohli rozhodovat.
Současně ČSSD navrhla bankovní daň. Co soudíte o ní?
Bankovní daní se ČSSD snaží získat dodatečné příjmy do státního rozpočtu a to ze sektoru, který není mezi lidmi moc oblíbený. Řekl bych, že politicky je to trefa do černého. Jako ekonom jsem však k podobným opatřením skeptický. Zvýšené náklady bank by totiž nehradili jen banky, ale také jejich klienti. To je dáno nízkou flexibilitou Čechů, kteří raději snesou o pár korun vyšší bankovní poplatky, než aby změnili svou banku, číslo účtu, heslo k platební kartě a internetovému bankovnictví a to vše ještě doprovodili změnou trvalých příkazů a nutností najít si nové pobočky a bankomaty ve svém okolí.
Související
28. června 2021 10:35
22. prosince 2020 12:26
27. září 2020 17:55
4. srpna 2020 12:22
4. srpna 2020 11:12
13. května 2020 13:57