Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zvýšení minimální mzdy: Bude se týkat i zdravotně postižených?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) se chystá navrhnout vládě další zvýšení minimální mzdy o 700 korun. Na rozdíl od minulého navýšení, ke kterému došlo na počátku roku, by se tato změna měla dotknout i osob zdravotně postižených (OZP). Server EuroZprávy.cz Marksová upozornila, že o velikosti této částky zatím není rozhodnuto.

Tripartita o vyšší minimální mzdě jednala už v květnu, na výsledné částce se ale nedohodla. Ze zápisu jednání nicméně vyplývá, že by Marksová mohla vládě předložit návrh na další zvýšení, opět o 700 korun. Tím by se minimální mzda navýšila ze současných 9200 korun na 9900 korun.

Proti vysokému navýšení vystoupili například zástupci zaměstnavatelů, kteří už dříve označili požadavek odborů na růst o tisíc korun za přemrštěný. Tvrdí, že se řada podniků teprve vzpamatovala z krize a zvýšení minimální mzdy by vyvolalo tlak na růst ostatních výdělků. Kriticky se proti návrhu staví také expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová, která v úterý upozornila, že navýšení minimální mzdy se paradoxně netýká osob se zdravotním postižením. Poslední dorovnání minimální mzdy pro OZP proběhlo ještě za vlády ODS.

"S minimální mzdou mám obecně problém, protože znesnadňuje uplatnění na trhu práce lidem s nízkou kvalifikací. Ale pokud vláda rozhodne o jejím navýšení, neměla by z něho vynechat postižené, kteří přes svůj handicap pracují a vedou aktivní život. Proto krok sociálních demokratů, kteří opakovaně zvyšují minimální mzdu u běžných zaměstnanců a na postižené zaměstnance nemyslí, považuji za nekompetentní a vůči postiženým za diskriminační," podotkla Kohoutová.

Zdravotně postižení se zřejmě také dočkají

Server EuroZprávy.cz se proto obrátil na ministerstvo práce a sociálních věcí s dotazem, jestli se chystané navýšení minimální mzdy dotkne i osob zdravotně postižených. Z odpovědi, kterou redakce obdržela, vyplývá, že možnost zvýšení pro OZP je předmětem jednání. 

Podle vedoucího tiskového oddělení MPSV Petra Sulka by za vykonanou práci měl mít každý důstojnou odměnu. Proto se sociálně demokratická vláda po několika letech tzv. „zmražení" rozhodla opět systematicky navyšovat minimální mzdu.

"V současné době je na MPSV pro jednání vlády připraven materiál o zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2016, který obsahuje i návrh na úpravu sazby minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem," řekl serveru EuroZprávy.cz s tím, že ministryně konečné znění návrhu zatím neodsouhlasila.

Podotkl také, že vláda na svém jednání dne 25. května 2015 schválila Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 - 2020. Tento materiál obsahuje opatření 'Odstranit nerovnoprávné postavení osob se zdravotním postižením v odměňování minimální mzdou.'

"Při projednávání materiálu a vypořádání připomínek k němu na zasedání Vládního výboru pro zdravotně postižené občany dne 24. dubna 2015 došlo mezi zájmovými skupinami k dohodě, že ke splnění tohoto opatření dojde k 1. 1. 2017.," dodal pro EuroZprávy.cz Sulek. 

Od začátku roku 2017 by tedy měla existovat pouze jedna sazba minimální mzdy. Aby nedošlo k jednorázovému skokovému zvýšení nižší sazby minimální mzdy, bude podle vedoucího tiskového oddělení tento nárůst pravděpodobně rozložen do dvou let a k dílčí úpravě této nižší sazby minimální mzdy by mělo dojít již od 1. ledna 2016.

O jakých částkách je řeč ale zatím není jasné. "O velikosti částky ještě diskutujeme zejména kvůli zvýšeným nákladům pro zaměstnavatele, kteří by požadovali navýšení dávek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, což znamená navýšení státního rozpočtu", uvedla pro EuroZprávy.cz ministryně práce Michaela Marksová.

Marksová zatěžuje zaměstnavatele, varuje opozice

Podle Lenky Kohoutové je vyjádření resortu práce a sociálních věcí v rozporu s tím, co udělala Nečasova vláda, která „narovnala" výši minimální mzdy u lidí se zdravotním postižením, kteří pracují, a zdravými zaměstnanci. Levicová vláda to podle ní pouze odkládá.

"Není žádný důvod k nezvýšení minimálních mezd v jednotné sazbě pro všechny. To, co je popsáno ve vyjádření MPSV beru jako oddálení problému, a to z důvodů, že podle zákona o zaměstnanosti ( §78 ) MPSV přispívá na zaměstnávání osob se zdravotním postižením u chráněných pracovních míst ( zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více jak 50% OZP ) příspěvek rovný 8.000 Kč, kdyby byla minimální mzda zvýšena, zvýšil by se logicky tlak na zvýšení této částky," řekla Kohoutová serveru EuroZprávy.cz.

Dodala, že ministryně Marksová zvyšuje minimální mzdy, čímž podle ní zatěžuje zaměstnavatele. "Pokud se týká lidí se zdravotním postižením, musela by sáhnout do rozpočtové kapsy, a to se jí moc nechce," podotkla Kohoutová.

Expertka na sociální oblast se také domnívá, že v současnosti neexistuje žádný ospravedlnitelný důvod, proč se nezvyšuje minimální mzda u všech zaměstnanců stejně. "Divím se, že dochází k dohodě se zástupci lidí se zdravotním postižením. Právě tito zástupci by měli trvat na sjednocení, a to okamžitě. Dohodu ministerstva a zástupců lidí se zdravotním postižením nedokážu vůbec pochopit. Stejně jako ospravedlňování, že minimální mzda bude u OZP narůstat postupně. Narůstat s minimální mzdou už dávno měla," uvedla.

"Pokud jsou zaměstnanci, kteří pracují například se zdravotní překážkou, pak určitý pracovní handicap dorovnává právě stát. Nyní je vidět, že se paní ministryni nechce. Je báječné vidět, že mít plná ústa spravedlnosti, rovných práv apod. paní ministryni jde, ale opravdu konat, to už dost vázne. Umí práskat bičem pouze nad zaměstnavateli a ty zatěžovat, ale jak se to týká jejího ministerstva a jejího rozpočtu, to umí pouze nechat narůst počet svých náměstků," dodala pro EuroZprávy.cz Kohoutová.

Rada OZP navýšení vítá

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR vyšší minimální mzdu pro OZP vítá. "Vláda Petra Nečase postavila na stejnou úroveň minimální mzdu jak normálních pracovníků, tak pracovníků pobírající invalidní důchod. Vláda Jiřího Rusnoka chtěla zvýšit minimální mzdu, ale nezvýšila ji u příjemců invalidních důchodů. NRZP ČR proti tomu protestovala," řekl serveru EuroZprávy.cz předseda Václav Krása.

Rada nakonec, po ujištění, že se jedná o přechodné opatření, souhlasila s tím, že rozdílná minimální mzda bude opět jednotná od 1. 7. 2015. "Jak vidíte, tak se tomu samozřejmě nestalo, naopak, vláda premiéra Bohuslava Sobotky navýšila obecnou minimální mzdu, ale nenavýšila minimální mzdu u příjemců invalidních důchodů. Samozřejmě, že jsme proti tomu protestovali, ale změna se udála poměrně rychle a nestačili jsme zorganizovat žádný relevantní protest," dodal Krása.

Vláda má nyní zájem zvyšovat minimální mzdu a podle předsedy NRZP ČR po jednáních a protestech přistoupila na dohodu, že do konce roku 2016 dojde k sjednocení minimální mzdy obecné a u osob pobírajících invalidní důchod.

"V současné době je rozdíl 1200,- korun. Od 1. 1. 2016 by měl být nižší rozdíl mezi oběma minimálními mzdami a od 1. 1. 2017 by již tento rozdíl neměl existovat. Samozřejmě, že pořád dochází k různým lobbistickým tlakům. Zaměstnavatelé nemají zájem na zvyšování minimální mzdy obecně a tím méně zvyšování minimální mzdy u lidí pobírající invalidní důchody," dodal pro EuroZprávy.cz Krása.

Témata:  minimální mzda zdravotní postižení

Související

Aktuálně se děje

5. prosince 2024 10:50

4. prosince 2024 9:54

3. prosince 2024 10:12

Situace v českém průmyslu se zhoršuje už dva a půl roku. Trumpova cla zatím obavy nebudí

Provozní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se letos v listopadu v porovnání s říjnovou situací dále zhoršily, a to výrazněji, než očekávala drtivá většina analytiků oslovených agenturou Bloomberg. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Změny v zákoníku práce v roce 2025: Jak novela ovlivní vaše odměny?

Od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost novela zákoníku práce, která zásadně ovlivní systém odměňování zaměstnanců v České republice. Mezi klíčové změny patří zrušení institutu zaručené mzdy v soukromém sektoru, zavedení zaručeného platu pro veřejnou sféru a nový mechanismus valorizace minimální mzdy. Tématu se dále věnuje Adam Hussein, advokátní koncipient z advokátní kanceláře BDO Legal a odborník na pracovní právo.