Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Srovnání platů v Evropě: Jsou Češi jak chudí příbuzní?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Jsme na tom stejně jako Estonci a téměř stejně jako Američané nebo Japonci. Vyplývá to alespoň ze srovnání minimální mzdy vůči průměrné. Právě v těchto státech je minimální gáže o trochu více než třetina té průměrné. Vyplývá to ze statistik OECD.

V Česku je minimální mzda od loňského srpna 8500 Kč, Sobotkova vláda uvažuje o jejím zvýšení až na 9200 Kč. Podle statistik OECD je minimální mzda ve výši 36 % průměrné mzdy. Jak už bylo řečeno stejně dopadli Estonci, o trochu lépe Američané a Japonci, kteří dostávají minimální mzdu ve výši 38 % průměrné.

Na vrcholu žebříčku se umístilo Turecko. U nich je minimální mzda ve výši 73 % průměrné. Ale není jim co závidět, protože průměrná turecká mzda je v přepočtu jen okolo 14 tisíc korun. Lépe na tom jsou Francouzi, jejichž minimální mzda je v přepočtu asi 40 tisíc korun. Nicméně je nutno podotknout, že ve Francii jsou trochu vyšší životní náklady.

Minimální mzda zaručuje minimální výdělek za vykonanou práci. V Česku byla poprvé zavedena v únory 1991 a od té doby změnila několikrát svoji výši. Naposledy se zvýšila loni v srpnu, kdy z 8 tisíc se zvýšila na 8500 Kč, pro zajímavost minimální mzda v roce 1991 byla 2000 Kč.

Podle názorů některých ekonomů, ale není pro pracovní trh prospěšná. Protože řada nezaměstnaných lidí by byla ochotna pracovat i za částku nižší, ale protože zaměstnavatelé musí podle zákona platit alespoň minimální mzdu, nezaměstnají je, protože se jim to nevyplatí.

Témata:  CZK minimální mzda

Související

Aktuálně se děje

24. září 2025 11:01

22. září 2025 11:03

17. září 2025 16:30

Neznalost a psychické vyčerpání brání dlužníkům využít oddlužení

Novela insolvenčního zákona měla lidem cestu k oddlužení usnadnit. Přesto počet nových insolvenčních řízení meziročně roste jen o 12 %, přičemž desítky tisíc lidí ročně by tuto možnost mohly využít – většina o ní ale stále neví. Výzkum Konsorcia dluhových poraden ČR ukázal, že dlužníkům brání nejen neznalost změn, ale i psychické vyčerpání a složité životní podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy