Stavebnímu úřadu Prahy 22, který vydal územní rozhodnutí ke stavbě úseku Pražského okruhu mezi D1 a Běchovicemi, ve třicetidenní lhůtě dorazilo 46 odvolání. Lhůta skončila v pondělí o půlnoci. Další odvolání mohou ještě přijít, pokud byly poslány poštou. ČTK o tom informovala Pavla Vinklářová ze stavebního úřadu městské části.
V případě, že by byla posunuta trasa chybějících částí Pražského okruhu víc do Středočeského kraje, muselo by být změněno 41 územních plánů v Praze a středočeských obcích. Nová varianta by zabrala dvakrát více cenné půdy. Vyplývá to z materiálu Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR), který dnes předložil vedení města a zástupcům radnic. Novou variantu trasy prosazují zástupci některých radnic a občanských sdružení. Pražský okruh měří přes 80 kilometrů, v provozu je asi polovina.
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) a zástupci hlavního města se shodli na zahájení výkupu pozemků pro úsek 511 Pražského okruhu. Ministr po dnešní společné schůzce uvedl, že stát bude vykupovat větší podíl pozemků pro tzv. ochranná pásma kolem budoucí komunikace. Uvažuje o tom, že pražskému magistrátu by vykupování mohla ulehčit novela zákona o liniových stavbách. Územní rozhodnutí pro stavbu chce získat letos. Náměstek pražského primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) řekl, že jednání považuje za úspěch. Úsek 511 má propojit dálnice D1 a D11.
1. dubna 2026 12:57
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
