Češi si při nákupech potravin nejčastěji vybírají mezi Lidlem, Albertem a Kauflandem. Každý z těchto obchodních řetězců sází na jinou strategii – od akčních cen přes privátní značky až po důraz na čerstvost a kvalitu. Co skutečně odlišuje jejich nabídku a který z nich boduje u náročnějších zákazníků? Porovnali jsme je podrobně.
Obchodní řetězce Kaufland a Lidl do konce letošního roku rozšíří svůj testovací projekt zpětného odběru PET lahví a plechovek do dalších měst. Doposud oba obchody nabízely možnost zpětného odběru v šesti provozovnách, kde se za tři měsíce provozu vybralo přes 260.000 obalů. Oba obchody patří do německé skupiny Schwarz. Novinářům to dnes řekli představitelé řetězců. Legislativu, která by v ČR zavedla zálohování PET lahví a plechovek, připravuje ministerstvo životního prostředí. Nejdříve by se měl spustit v polovině roku 2025.
Kaufland prodával pod svojí privátní značkou K-Classic višňový džem, ve kterém bylo méně ovoce, než bylo uvedeno na obale. Vyrobený byl v Německu. Kvůli uvádění spotřebitele v omyl a falšování výrobku zahájí Státní zemědělská a potravinářská inspekce s prodejcem správní řízení o uložení pokuty, uvedl její mluvčí Pavel Kopřiva.
Kaufland stahuje ze svých prodejen pančovaný džem. Ten se sice tváří jako malinový, ale ve skutečnosti je z jablek. Inspektoři na podvod přišli a zakázali džem prodávat.
Obchodní řetězec Kaufland pořádně dopálil zákazníky. V horkých dnech je nalákal do svých obchodů na levné okurky, které inzeroval v letáku. Na prodejnu jich ale přivezl žalostně málo.
14. srpna 2026 13:14
30. července 2026 14:34
30. července 2026 14:22
30. července 2026 14:08
30. července 2026 13:55
30. července 2026 13:49
27. července 2026 15:43
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.
