Prezident Miloš Zeman dopakovaně tvrdí, že by referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie uvítal. Byť by sám hlasoval proti, spousta občanů s členstvím nesouhlasí a byla by pro. Jak by ale Česká republika vypadala, kdyby Unii opravdu opustila? Mnohem hůř, než nyní.
Jestliže někdo tvrdí, že o české volby není ve světě zájem, pak se nejspíš mýlí. Evropští lídři pozorně sledují, jak se situace příští týden vyvine. V zahraničí si nejvíce všímají kontroverzní postavy možného premiéra Andreje Babiše, ale i vzestup anti-migračních nálad a volání po vystoupení země z EU.
Spolu s blížícími se parlamentními volbami sílí hlasy té části občanů, která je s členstvím v Evropské unii nespokojená. Některým sice přílišné regulace ze strany EU vadí, po vzoru Velké Británie se ale vydat nechtějí. A jiní jsou s členstvím Česka v rámci evropské osmadvacítky spokojeni. Jedno je ale jisté, pokud by došlo k czexitu a Česká republika z EU vystoupila, přišla by řádově o desítky miliard korun.
20. srpna 2026 18:21
20. srpna 2026 17:56
20. srpna 2026 17:50
20. srpna 2026 17:38
14. srpna 2026 13:14
30. července 2026 14:34
30. července 2026 14:22
30. července 2026 14:08
30. července 2026 13:55
30. července 2026 13:49
27. července 2026 15:43
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.
