Prezident Miloš Zeman dopakovaně tvrdí, že by referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie uvítal. Byť by sám hlasoval proti, spousta občanů s členstvím nesouhlasí a byla by pro. Jak by ale Česká republika vypadala, kdyby Unii opravdu opustila? Mnohem hůř, než nyní.
Jestliže někdo tvrdí, že o české volby není ve světě zájem, pak se nejspíš mýlí. Evropští lídři pozorně sledují, jak se situace příští týden vyvine. V zahraničí si nejvíce všímají kontroverzní postavy možného premiéra Andreje Babiše, ale i vzestup anti-migračních nálad a volání po vystoupení země z EU.
Spolu s blížícími se parlamentními volbami sílí hlasy té části občanů, která je s členstvím v Evropské unii nespokojená. Některým sice přílišné regulace ze strany EU vadí, po vzoru Velké Británie se ale vydat nechtějí. A jiní jsou s členstvím Česka v rámci evropské osmadvacítky spokojeni. Jedno je ale jisté, pokud by došlo k czexitu a Česká republika z EU vystoupila, přišla by řádově o desítky miliard korun.
22. září 2026 17:07
22. září 2026 16:58
21. září 2026 16:25
18. září 2026 13:21
17. září 2026 17:47
17. září 2026 17:42
10. září 2026 10:45
8. září 2026 10:44
8. září 2026 10:27
8. září 2026 10:13
Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.
