Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi jsou evropskými premianty v bezkontaktním placení

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Češi patří mezi evropské premianty v placení bezkontaktními kartami. Zatímco v Evropě používá bezkontaktní placení 90 procent obyvatel, v ČR to je 96 procent. Vyplývá to z dat, které dnes zveřejnila společnost Mastercard na tiskové konferenci při příležitosti desátého výročí bezkontaktního placení v Česku.

V loňském roce Češi provedli přes miliardu transakcí prostřednictvím téměř 13 milionů vydaných bezkontaktních karet. A nejde jen o plastové karty, v průběhu let se možnosti rozšířily o karty tokenizované do mobilních telefonů či hodinek. Potenciál pro růst teď mají i další nositelná zařízení jako náramky, přívěsky či platební prsteny, uvedl generální ředitel Mastercard pro ČR a Slovensko Michal Čarný.

První bezkontaktní platba v Česku se uskutečnila kartou Mastercard v červnu 2011, počet bezkontaktních karet v držení Čechů pak velmi rychle stoupal. V roce 2014 jich tuzemské banky vydaly 6,6 milionu, o dva roky později jich bylo vydáno již přes devět milionů a v roce 2020 to bylo více než 13 milionů bezkontaktních karet, což představuje 95 procent všech vydaných platebních karet.

Stejně tak stoupaly i počty terminálů umožňujících bezkontaktní platby až na dnešních téměř 257.000. Jejich počet každoročně vzroste v průměru téměř o čtvrtinu a nyní lze zaplatit bezkontaktně již na 93 procentech všech míst v zemi, která přijímají platební karty. "Díky široké síti bezkontaktních terminálů a nadšení české populace používat technologické novinky probíhá nyní již 87 procent všech plateb kartou bezkontaktně,“ upozornil Čarný.

Placení bez nutnosti vkládat kartu do platebního terminálu velmi pozitivně vnímají i zákazníci. Téměř všichni, kdo si pamatují bezhotovostní platby před nástupem bezkontaktní technologie, považuji platby nyní za rychlejší (98 procent dotázaných) a 63 procent je považuje za bezpečnější, vyplynulo z nejnovějšího průzkumu Mastercard.

Díky jednoduchosti používání platí lidé kartami stále menší částky a někteří u sebe mají hotovost zcela výjimečně, nebo si ji podle výzkumů Mastercardu šetří jako záložní variantu na místa, kde se kartou platit nedá. Tím pádem v průběhu let výrazně klesla i průměrná výše karetní transakce. Nejvíc tomu bylo právě v roce 2020, kdy meziročně klesla v kamenných prodejnách o 7,5 procenta a v e-shopech, i díky boomu internetového prodeje, dokonce o 12,5 procenta.

V posledních letech se v ČR stále více prosazuje další digitalizace platebních karet a jejich ukládání do mobilních telefonů či chytrých hodinek. V roce 2020 se zvýšil počet tokenizovaných karet o téměř 13 procent. Stejně tak si Češi oblíbili i platby hodinkami. Podle průzkumu Mastercardu jimi platí desetina populace.

Trendem do budoucna bude další zmenšování zařízení, do kterých lze uložit platební kartu, tak, aby ji člověk mohl mít u sebe pořád. "Jsme přesvědčeni, že zde vývoj nekončí. Během několika let se otevřou dveře dalším možnostem, třeba i placení samotným hlasem v rámci e-commerce," uzavřel Čarný.

Témata:  platební karty Mastercard

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?