Češi nemyslí na horší časy

Zhruba polovina rodin by například měla problém zaplatit nenadálý výdaj přes 10 tisíc korun. To souvisí s jejich neznalostí světa financí. Téma finanční gramotnosti se přitom netýká jen dospělých. Děti hospodaří s penězi už od první třídy. Samy hodnotí svoji schopnost hospodařit střídmě a chtějí se dozvědět více, proto vyrážejí odborníci ČSOB za dětmi přímo do škol a pomáhají tak rodičům i učitelům s jejich vzděláváním.

Naprostá většina českých domácností, konkrétně 93 procent, zvládne ze svých příjmů pokrýt základní potřeby, jako je jídlo a oblečení, ukázal průzkum Poštovní spořitelny představený v květnu 2017. Přibližně třetina Čechů ale na druhou stranu v uplynulém roce zažila období, kdy se dostala do mínusu. „Pokud by domácnosti přišly o hlavní zdroj příjmu, typicky by vydržely jeden až tři měsíce, než by si musely půjčit nebo se přestěhovat a snížit tím své pravidelné výdaje. Čtvrtina rodin by při výpadku příjmů s penězi dokonce nevydržela ani jeden měsíc. Pokud se vede Čechům dobře, tak se takový přístup neprojeví, problém ale nastává v době krize. Proto považujeme za nezbytnou součást naší práce i zvyšování finanční gramotnosti nejen klientů ČSOB, ale i široké veřejnosti,“ uvedl vrchní ředitel a člen představenstva ČSOB Petr Hutla, který je zároveň garantem projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy.

Podobně jako rodiče mají i děti ve finanční gramotnosti mezery. „Když jsme se ptali dětí, jak se vyznají ve světě peněz, tak nám samy přiznaly, že o hospodaření moc nevědí. Chtějí se ale dozvědět více,“ dodává Petr Hutla. A ačkoliv se většina rodičů snaží své potomky finančně vzdělávat, podle třetiny z nich je za finanční gramotnost dětí zodpovědná také škola.

Právě zde vzniká prostor pro ČSOB a její projekt Finanční vzdělávání ČSOB pro školy. Bankéři jezdí za dětmi přímo do škol, s dětmi komunikují jejich jazykem a moderní formou jim vysvětlují, jak se vyznat ve světě financí. „Naše zkušenosti totiž ukazují, že finanční gramotnost je důležité rozvíjet už v útlém věku, kdy si děti nejsnáze osvojí správné dovednosti a návyky,“vysvětlil vedoucí Core týmu projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy František Klufa.

A kde mají děti největší mezery? V průměru dostávají kapesné od 9 let a celých 12 procent má problémy s kapesným vyjít. „Při otázce na to, kolik co stojí, děti často tápou. Celkem dobře se vyznají v cenách základních potravin, tuší třeba, že rohlík stojí kolem dvou korun. Když jsme se jich ale zeptali na ceny zboží a služeb, se kterými nemají takovou zkušenost, jako třeba knih nebo internetu v mobilu, začaly se jejich odpovědi výrazně rozcházet s realitou,“ uvedl lídr projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy Václav Potůček.

Srdcem projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy jsou v tuto chvíli dvě stovky zaměstnanců – ambasadorů ČSOB, kteří se rozhodli dobrovolně vyrážet za dětmi do škol ve všech krajích České republiky a povídat si s nimi o financích. Projekt si pochvalují, jak samotní ambasadoři, tak i učitelé a děti. „Ohlas dětí byl velmi pozitivní. Protože k dětem nemluví paní učitelka, ale někdo zvenčí, téma mnohem lépe vnímají,“ dodává Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových.

Za samozřejmou součást finanční gramotnosti ČSOB považuje i gramotnost digitální. „Generace Z zásady bezpečného pohybu na internetu sice zná, ale nedodržuje je. Snažíme se tedy dětem v této oblasti vysvětlit, že i ony se mohou stát jednoduše terčem hackerů. V kampani spolupracujeme s Youtubery, kteří mladé kreativně upozorňují na hlavní nedostatky v této oblasti,“ uzavírá Václav Potůček.

Témata:  banky,  rodinné firmy,  finance