Vláda jednomyslně přijala právně nezávaznou definici anticikanismu

Definici anticikanismu formulovala stejně jako definici antisemitismu Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA). Přijala ji v roce 2020 a následně vyzvala své členské státy včetně ČR k přijetí této definice a k jejímu využívání při boji proti rasismu a s ním spojené nesnášenlivosti a diskriminace. Definici následně přijaly mnohé státy jako Německo, Rakousko, Slovensko, Chorvatsko, Izrael či Spojené království Velké Británie a Severního Irska. V Česku dosud definici přijala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, senátní výbor pro vzdělávání a tři podvýbory poslanecké sněmovny zaměřené na téma lidských práv.

„Palikerav – děkuji, vládo ČR. Toto je opravdu velký dárek k Mezinárodnímu dni Romů, který jsme slavili v pondělí 8. dubna. Je mi ctí být u tohoto okamžiku a děkuji všem, kteří podpořili myšlenku definici anticikanismu přijmout. Není to jen splněný závazek ze Strategie romské integrace či mezinárodního tlaku, ale je to silné gesto především do romské komunity, že tu protiromské postoje nemají co dělat,“ říká Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. „Definice přináší pojmenování jevu, se kterým Romové a Romky žijí každý den – v obchodech, dopravních prostředcích, ve školách, při hledání bydlení nebo zaměstnání. Pomůže nám pochopit, jakým překážkám čelí neustále část naší společnosti,“ vysvětluje Fuková.

„Přijetí definice anticikanismu považuju za potřebný krok a vyrovnání letitého dluhu. Nejen v symbolické rovině, ale i jako naplnění jednoho z cílů Strategie romské integrace 2021-2030. Jako předseda Rady vlády pro záležitosti romské menšiny děkuji všem kolegům a kolegyním za jejich podporu přijetí definice a hlavně vzájemného dialogu bez předsudků,“ potvrzuje předseda vlády Petr Fiala.

„Uznání existence anticikanismu-protiromských postojů je velmi důležitým krokem. Bohužel stále ještě příliš mnoho romských dětí v České republice si během svého života a dospívání vyslechne řadu velmi stereotypních, až ponižujících výroků na adresu svou či celé romské komunity. Setkává se také se stereotypními postoji a předsudečným násilím, stejně jako jejich rodiče,“ říká Klára Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva. „Přijetí této definice jednoznačně nastaví hranice slušného, korektního chování a jednoznačně určí, co je pro naši společnost vůči Romům a romské menšině nepřijatelné. Díky paní zmocněnkyni Fukové za tuto iniciativu, mám z dnešního rozhodnutí vlády obrovskou radost,“ dodává Klára Laurenčíková.

„Definice vznikla na půdě Mezinárodní aliance pro připomínku holocaustu IHRA. Historické zkušenosti totiž nám ukazují, že pokud nebudeme bojovat s jevy jako je xenofobie, rasismus, antisemitismus nebo protiromské postoje, mohou se žel znovu proměnit v hrůznou genocidu. Musíme udělat vše proto, aby se v naší zemi nemusel nikdo bát kvůli svému původu, víře či přesvědčení,“ uvedl Robert Řehák, zvláštní zmocněnec pro záležitosti holocaustu, mezináboženský dialog a svobodu vyznání z Ministerstva zahraničních věcí.  

Tajemník Federace židovských obcí v ČR Michael Pelíšek připomněl:„Židovská komunita má praktické zkušenosti s definicí antisemitismu podle IHRA. Ta byla přijata oběma komorami českého parlamentu v roce 2019. S definicí pracujeme na každodenní bázi a její přijetí mělo skutečné dopady na život a bezpečnost židovské komunity v Česku. Přijetí definice anticikanismu je rozhodně krokem správným směrem.“

„Česká republika se postavila čelem k historii. V roce 2009 vyjádřila veřejnou omluvu obětem nucené sterilizace, od roku 2023 mohou oběti žádat finanční odškodnění a letos je v plánu otevřít Památník v Letech u Písku. Toto jsou symboly velkých křivd na Romech a Romkách, se kterými se společně vypořádáváme,“ doplňuje zmocněnkyně Lucie Fuková.

„Děkuji, že můžu dnes stát a s některými už roky pracovat na to, abychom se dostali do momentu, kdy u nás není nikdo diskriminován. Jsem rád, že jedním z výsledků naší spolupráce je, že v dubnu bude otevřen památník v Letech u Písku. Naše společnost poměrně dlouho vytěsňovala historickou paměť a možná jsme to i my dovolili. Máme tu případy systémové diskriminace. Musíme to napravit, protože rasismus ani po letech nikam nezmizel. Dnešní usnesení je významně napomáhá tomu, aby byli Romové součástí naší společnosti,“ doplňuje po jednání vlády její místopředseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

„Mám nesmírnou radost, že jsme dnes na vládě přijali definici anticikanismu. Tedy souhrnného označení pro protiromské postoje a hlavně symbol toho, že diskriminaci a nerovné zacházení vůči Romům, ani jakýmkoliv jiným skupinám, nehodláme tolerovat, protože jsou prostě v demokratické společnosti naprosto nepřijatelné. Rád bych vyzval každého z nás: buďme otevření, naslouchejme, učme se od lidí s odlišným původem, znalostmi kultury a zkušenostmi. Buďme více empatičtí a respektující. Jedině tak totiž vytvoříme bezpečné a rovné prostředí pro všechny,“ uzavírá místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

„Anticikanismus, tzn. diskriminace Romů, je vyjadřování a jednání jedinců, strategie a praxe institucí, které vedou k marginalizaci či vylučování Romů, devalvování romské kultury a životního stylu, fyzickému násilí či projevům nenávisti namířených proti Romům i dalším jedincům a skupinám, které jsou považovány za „Cikány“. Z tohoto důvodu jsou stigmatizováni, či proto byli za dob nacismu nebo i dnes cílem perzekuce. Z důvodu této diskriminace se následně s Romy zachází jako s údajně cizí, odlišnou skupinou a jsou spojováni s celou řadou urážlivých stereotypů a zkreslených představ, které samy o sobě představují specifickou formu rasismu.“

Mezi současné projevy anticikanismu může s ohledem na celkový kontext patřit mimo jiné

• Zkreslování či popírání perzekuce Romů nebo genocidy Romů.    

• Schvalování genocidy Romů.

• Podněcování, omlouvání a páchání násilí na romských komunitách či jedincích romského původu či ničení majetku Romů.

• Nucené nebo nedobrovolné sterilizace a fyzické nebo psychické násilí na Romech.

• Udržování a podporování předsudečných stereotypů o Romech.

• Obviňování Romů ze způsobování skutečných nebo smyšlených společenských, politických, kulturních, ekonomických nebo zdravotnických problémů a s tím spojené projevy nenávisti.

• Šíření stereotypu, že Romové mají tendenci ke zločinnému chování.

• Využívání pojmu „Cikán“ jako nadávky.

• Schvalování nebo podporování mechanismů vylučujících Romy na základě rasově diskriminačních předpokladů, jako je například vylučování z běžných škol nebo institucionální postupy a politická opatření, která vedou k segregaci romských komunit.

• Provádění politických opatření pro arbitrární nebo diskriminační vysídlování Romů a romských komunit bez právního základu nebo vytváření podmínek, které toto umožňují.

• Připisování kolektivní odpovědnosti za skutečné nebo smyšlené jednání jednotlivců z romských komunit všem Romům.

• Šíření nenávisti proti romským komunitám v jakékoliv formě, jako například v médiích včetně internetu a sociálních sítí.

Témata:  vláda