Končící nouzový stav je nejrozsáhlejší v historii samostatné ČR

Srpen 2002 - nouzový stav byl vyhlášen kvůli povodním, které zasáhly celé Čechy; 12. srpna byl nouzový stav vyhlášen v pěti krajích (Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Středočeském a v Praze), o den později i v šestém, Ústeckém kraji; trval v pěti krajích do 31. srpna, v Karlovarském kraji byl zrušen 16. srpna.

Duben 2006 - nouzový stav byl vyhlášen při záplavách, které začaly 28. března a zasáhly rozsáhlá území v Čechách a na Moravě; platil od 2. dubna do 19. dubna v sedmi krajích - Jihočeském, Středočeském, Ústeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském.

Leden/únor 2007 - vláda vyhlásila nouzový stav poté, co 18. ledna orkán Kyrill, který zasáhl Evropu, způsobil značné škody i v ČR; nouzový stav především omezoval vstup do lesů a platil pro kraje Vysočina, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Liberecký a některé okresy Královéhradeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje; trval od 25. ledna do 5. února.

Červen 2013 - v souvislosti se záplavami, které způsobily smrt 15 lidí a škody v řádu miliard korun, vláda vyhlásila nouzový stav 2. června od 21:00; platil pro celé Čechy s výjimkou krajů Pardubického, Karlovarského a Vysočiny. Od 12. června jej vláda postupně rušila, naposledy skončil 28. června v Ústeckém, Středočeském a Královéhradeckém kraji.

Březen až květen 2020 - vláda vyhlásila s platností od 12. března 14:00 nouzový stav kvůli šíření nového typu koronaviru, a to v bezprecedentním rozsahu, platí totiž na celém území ČR. Nouzový stav doprovázela celá řada opatření omezujících běžný život lidí - od nyní již zrušeného volného pohybu osob přes postupně uvolňované uzavření prodejen až po povinné nošení roušek. Se souhlasem Sněmovny kabinet nouzový stav dvakrát prodloužil (9. a 30. dubna). Skončit má na celém území České republiky v neděli 17. května, tedy po 66 dnech.

Témata:  nouzový stav,  Česko