Elektronické dálniční známky mají zelenou

Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Budou se kontrolovat prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky.

Poplatek už se nebude hradit za jeden kalendářní rok, ale na 365 po sobě jdoucích dní. Pokud někdo prodá svůj vůz, prodá s ním i zaplacený poplatek. Pokud ale dostane od úřadu novou registrační značku na svůj vůz, třeba kvůli její ztrátě, úřad tuto změnu zanese do systému a zaplacený poplatek se bude vztahovat i na novou značku.

Novela osvobozuje od poplatků za dálnice auta na elektřinu, vodík a případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za nižší sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan (CNG).

V případě mýtného, které platí vozidla nad 3,5 tuny, bude možné, aby sazby zohledňovaly také emise a hluk vozidel. Sazby mýtného by tak měly zohledňovat emisní třídu vozidla a denní dobu, kdy auto jede po zpoplatněném úseku.

Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.

Témata:  dálniční známky,  silnice, dálnice,  auta,  Miloš Zeman