Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko se letos stalo rájem levných pohonných hmot. Levnější jsou už jen v Bulharsku

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice
Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Česko se letos stalo „rájem levných pohonných hmot“ v EU. Podle nejnovějších dat Evropské komise vykazuje totiž čtvrtou nejnižší průměrnou cenu základních pohonných hmot, tedy benzínu a nafty, v celé EU.

Tato cena odpovídá v Česku podle dat Komise k polovině letošního července přesně 1,5 eura za litr. To je čtvrtá nejnižší cena v EU, přičemž citelněji nižší je pouze na Maltě a v Bulharsku. V Litvě je sice také levněji než v Česku, ale nepatrně. Vždyť průměrná cena benzínu a nafty je tam prakticky srovnatelná se stavem v ČR. Ve všech ostatních zemích EU je pak průměrná cena základních pohonných hmot vyšší než v Česku.

Naftu samotnou mají čeští řidiči čtvrtou nejlevnější v EU, v případě benzínu se Česko dělí o pátou příčku pořadí zemí EU dle nejnižších cen.

Česko letos v létě vykazuje nižší ceny pohonných hmot i než Polsko a Rumunsko, což je historicky nebývalé. Má také nižší cenu než Slovensko nebo Maďarsko. V rámci zemí Vísegrádské skupiny tedy vykazuje nejnižší cenu, přestože je z daných ekonomik nejbohatší a jeho obyvatelé tedy disponují relativně nejvyšší kupní silou.

Nebývalou láci benzínu a nafty v Česku lze vysvětlit tím, že ČR stále odebírá ruskou ropu, která je kvůli západním sankcím na ni relativně levná v porovnání s alternativami. Loni činil podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu do ČR celkem 58 procent, což je relativně vysoké číslo. Dělo se tak v době platnosti západních sankcí, z nichž má však Česku výjimku. Dále se v poměrně nízké ceně pohonných hmot v ČR zrcadlí vysoká hustota čerpacích stanic v ČR, která zintenzivňuje konkurenční boj mezi nimi.

Mediální, společenský a politický tlak uplynulých dvou let pak v Česku učinil z cen pohonných hmot ostře sledované téma, což vedlo k nastavení marží v celém dodavatelském řetězci na přiměřenou úroveň. Roli samozřejmě hraje také daňová politika státu. Spotřební daň z pohonných hmot se naposledy zvyšovala už poměrně dávno, k 1. lednu 2010. Od té doby se přechodně snížila jak spotřební daň z benzínu i nafty, trvale pak spotřební daň z nafty – k 1. lednu 2021. Spotřební daň z nafty je tak nyní na úrovni před rokem 2010.

Témata:  pohonné hmoty Čerpací stanice

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy