Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi letos u notářů doposud sepsali 18 tisíc závětí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Na konci třetího čtvrtletí notáři v ČR sepsali 17.835 závětí, o 314 více než ve stejném období loni. Letošní pandemie covid-19 tak příliš neovlivnila zájem české veřejnosti o sepsání závětí od notáře. Největší zájem zaznamenávají notáři v čase Památky zesnulých, nejmenší v létě. ČTK o tom informovala Notářská komora ČR. Očekává, že celkový počet závětí sepsaných notářem v tomto roce dosáhne 24.000.

Lidé se pořízením své poslední vůle snaží vyhnout rozporům mezi příbuznými i možným problémům v průběhu dědického řízení kvůli chybně podomácku sepisovaným závětím. Taková poslední vůle navíc nemusí být nalezena, případně ji může její nálezce ostatním příbuzným zatajit.

"V posledních letech počty závětí sepsaných a zaevidovaných notářem narůstají. Stává se, že si lidé domluví s notářem konzultaci s tím, že si závěť eventuálně sepíší sami. Ale poté, co jim notář celou problematiku vysvětlí a upozorní je na možná rizika, obvykle změní názor," uvedl prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.

V ČR funguje osm regionálních komor, meziročně nejvíce sepisů posledních vůlí je registrováno v Notářské komoře v Brně. Nejméně v Českých Budějovicích.

Každá závěť, která je sepsaná u notáře, se stane součástí pozůstalostního řízení a nehrozí její ztráta ani opomenutí. Notář ji po podepsání zůstavitelem zapíše do centrální evidence a v případě potřeby si ji kterýkoli z notářů působících v ČR, který má jako soudní komisař řízení na starost, dohledá.

Rok Počet závětí sepsaných u notáře 2015 17.300 2016 19.021 2017 19.902 2018 20.702 2019 23.714 3. čtvrtletí 2020 17.835

zdroj: Notářská komora ČR

Témata:  notář smlouvy

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy