Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chudák Klaus. Větší zájem než o něj je o pískající plyšáky

Chudák Klaus. Větší zájem než o něj je o pískající plyšáky

Foto: Vaclavklaus.cz

Někdejší prezident Václav Klaus každý svůj rok ve funkci na Hradě zakončoval bilanční knihou, ve které shrnul všechny své projevy a výstupy. Celkem vzniklo deset jeho knih, o který nyní ale není zájem.

Jak upozornil bulvární deník Blesk, na Klausovy knihy vždy čekal dav fanoušků a on sám je předával zahraničním delegacím jako dar. "Nyní, poté co Klaus nepovedenou amnestií vzbudil vlnu nevole a své hradní angažmá ukončil extrémně nepopulární, po něm pes neštěkne," píše deník.

Ačkoli kniha stála běžně kolem 300 korun, nyní ji lze pořídit i za pouhých 9 korun. I přesto se ale zásoby prodejen podle deníku netenčí. "Větší zájem než o knihy pana Klause je i o pískající plyšové hračky. Asi budu muset naopak já platit zákazníkům, aby si ty »bichle« někdo odnesl," řekla pod příslibem anonymity Blesku jedna z prodavaček.

Podle vydavatelství vyšla každá z Klausových knih v nákladu zhruba 3 tisíce kusů, do prodeje za cenu nižší než doporučenou se následně dostala asi jedna třetina z nich.

Jediné, co v tuto chvíli může exprezidenta potěšit, je fakt, že není jediným politikem, jehož knihy lze koupit levněji, než bochník chleba. Jak upozorňuje deník, audio kniha Tomia Okamury Umění vládnout stojí dnes 29 korun, kniha Jiřího Paroubka Plnou parou v politice byla v prodeji za 10 korun a knihu Jany Bobošíkové s názvem Nebudu mlčet lze prý pořídit i za 5 korun.

Témata:  Václav Klaus

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy