Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Miliardář Koláček půjde do basy na 52 měsíců

Miliardář Koláček půjde do basy na 52 měsíců

Foto: Česká televize

Uhlobaron a jeden z nejbohatších lidí v České republice Antonín Koláček (54) půjde do vězení na 52 měsíců. Rozhodl tak dnes švýcarský soud v Bellinzoně. Do basy půjdou i další manažeři obvinění z podvodů při prodeji Mostecké uhelné.

Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého. Uložil jim tresty vězení nepodmíněně od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. Kraus a Koláček byli ihned zadrženi. Ostatní nejsou přítomni v soudní síni.Antonín Koláček si odsedí 52 měsíců a Petr Kraus 16 měsíců. Jiřímu Divišovi vyměřil soud trest 46 měsíců, Marku Čmejlovi 48, Oldřichu Klimeckému 37 a Petru Krausovi 16měsíců. 

Koláček se podílel na supervýhodné a podvodné privatizaci Mostecké uhelné a přišel si tak na odhadovaný majetek 8 miliard korun. V roce 2008 se spolu s dalším spolumajitelem těžební firmy Mostecká uhelná Lubošem Měkotou (zemřel letos v březnu na hřišti v Berouně při golfu) odhodlali dát uhelnému byznysu definitivní sbohem. 

Koláček se poté stáhl do ústraní  a místo vrcholnému byznysu zasvětil svůj život raději buddhismu. I kvůli tomu si v Říčanech u Prahy postavil baráček za desítky milionů, kde pečoval o svoji duši. Vila připomíná spíš buddhistický chrám (včetně sochy Buddhy) a v jeho interiéru nenajdete hranatý roh. To nyní čeká na Koláčka pěkně hranatá cela ve Švýcarsku.

Témata:  kauza: MUS

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy