Zdvojnásobení soudních poplatků se v největším počtu dotkne žalob o bagatelní dlužné částky, takže odsouzení dlužníci nakonec zaplatí až o tisíce korun navíc. Zdražení poplatků bude mít negativní dopad také na věřitele, kteří zvýšené náklady na vymáhání přenesou na platící zákazníky.
Poplatek za vklad do katastru nemovitostí se pravděpodobně zvýší z nynější tisícikoruny na dvojnásobek. Schválila to dnes Sněmovna v takzvaném daňovém balíčku, který především zvyšuje spotřební daně z lihu a tabákových výrobků. Vláda návrh na zvýšení poplatku obhajuje inflací nebo vyššími administrativními náklady. Podle ministerstva zemědělství vyšší náklady souvisí s ochranou majitelů nemovitostí před podvodnými převody.
Poplatek z ubytovacích kapacit se zřejmě změní. Vláda schválila návrh novely, podle kterého by se měl vztahovat i na ubytovatele v soukromí.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
