ohňostroj

Ilustrační fotografie

Ignis Brunensis: První letošní ohňostroj na Brněnské přehradě se rozzáří 1. června

Magazín

Na Brněnské přehradě se 1. června rozzáří první letošní ohňostroj jako součást přehlídky Ignis Brunensis. Tři soutěžní ohňostroje se pak uskuteční 5., 8. a 12. června. Soutěžní týmy jsou letos z Portugalska, Filipín a Norska. Součástí festivalu zábavy, který se v Brně koná po dvaadvacáté, jsou i oslavy několika výročí. MHD v Brně slaví 150 let, Vysoké učení technické 120 let a 100 let letos uplynulo od založení Masarykovy univerzity, Mendelovy univerzity a od vzniku Velkého Brna, řekla na tiskové konferenci primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Ilustrační fotografie

Za Silvestra Češi příliš neutrácí

Ekonomika

Konec roku a s ním spojené silvestrovské oslavy se kvapem blíží. Kolik za poslední den v roce utratíte vy? Podívejte se na zajímavé srovnání, které vychází z průzkumu ČSOB.

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.