Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V USA nařídili rychlou kontrolu 165 letadel Boeing 737 NG kvůli prasklinám

Boeing
Boeing
Foto: Pixabay

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) nařídil provozovatelům letadel do týdne zkontrolovat 165 často používaných letadel Boeing 737 NG kvůli možným prasklinám. Následně projdou kontrolou i méně často nasazované stroje tohoto typu - celkem se nařízení dotkne 1911 letadel registrovaných ve Spojených státech. Informují o tom dnes zahraniční tiskové agentury.

Boeing má přitom už problém s letadly 737 MAX, která jsou po dvou vážných nehodách od letošního března v celém světě odstavena.

Boeing o problému s prasklinami úřad FAA informoval sám, když se závady objevily na letadle 737 NG, které procházelo úpravami v Číně. Úřad uvádí, že následné prohlídky objevily podobné praskliny i na menším počtu dalších letadel.

Stroje 737 NG, což je zkratka pro New Generation, létají od roku 1997 a jsou třetí generací 737. Tato letadla jsou nejprodávanějším typem boeingů. Stroje 737 NG předcházely strojům 737 MAX.

Boeing minulý týden v pátek uvedl, že je s provozovateli letadel 737 NG v kontaktu. Dodal, že nebyly hlášeny žádné další provozní problémy.

Témata:  Boeing 737 NG Boeing

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.